HELEVORN - Espectres
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Zrejme trochu neskoro, ale neda mi to...neplanujete nahodou niekto spravit zvlast recenziu na Live in the U.K.? Podla mna, napriek kratkosti, sa jedna o velmi kvalitny zivak, ktory, keby bol o nieco dlhsi, by si zasluzil miesto vedla takych klenotov ako Live After Death alebo Trial By Fire (Live in Leningrad)
pre upresnenie
walls až live in the u.k (noise)
PBGA (essential/castle records)
Chameleon (EMI)
Master az Metal Jukebox (Castle Records neskôr premenované na Sanctuary Records)
The Dark Ride a Rabbit (Nuclear Blast)
Keeper 3 až 7 Sinners (SPV)
nie prestup. kedže mám pôvodné vydanie, tak PBGA ešte nevyšiel pod EMI ale presnejšie pod Essential Records a to je divízia Castle Communications (presný opis z disku :) zohnať to bol zázrak
inak mate niekto reediciu tohto albumu aj s bonusmi? oplati sa to kupit?
Jakože Castle jim zařídili přestup k EMI?
no PBGA vyšiel presnejšie cez Castle music records,...a dostali zákaz propagovať túto dosku, zato že prešli k EMI aj keď mali platnú zmluvu s Noise
Vyšlo jim to až s master...logicky. Chameleona měl v době vydání každej v pyči a o Bubbles se půl roku ani nevědělo, že to vyšlo, ta deska uplně vyšuměla a každej soudnej jel CHROMING ROSE a BLINDY.
no vyšel jim ten přestup, jak to dopadlo, to už je jiná věc samo
No neřekl bych že vyšlo, pokud si dobře pamatuji, tak na Tsangaridese jako producenta nevzpomínali zpětně moc hezky, naštěstí pak přišel T.Hansen. Stejně tak u EMI vydrželi jenom na PBGA a CH
A Kiskeho to stálo kariéru.
Vyšlo, ale stálo je to pět let neúspěchů.
třeba to Save Us uplně na konci je jakýmsi skrytým voláním o pomoc k jiným vydavatelským firmám - taky že to nakonec vyšlo, takže to asi mělo smysl
standa: weikat spíš postupem času lenivěl a začal ze sebe dělat spíše takového guru celého helloween...prostě jak o něm říkají kapelníci...on je pan muzikant, takže když se mu nechce skládat, tak skládat nebude :)
Disease, disease tak zacina tiez jedno z najlepsich metalovych albumov ktore som vobec pocul a sice Anthrax - Among the Living ,takze Helloween zase neboli prvi :)
Ale to len tak na okraj ,pro zasmání :)
A nejhorší je, že Kai i Weiky sou skladatelsky vyšťavení....... :(
Keeper o the 7 keys
Tento album ja doteraz povazujem za najlepsi vobec z metalu. Kvoli tomu albumu som zacal pocuvat metal.
"Disease, disease, disease my friend
for this whole world's in devil's hand"
Prva vec co som pocul tym to vsetko zacalo.
Ono na tom "popu" něco bude. Když tak člověk sleduje Weikathův "vývoj", kdy (snad krom rozmanitosti jeho věcí na albu Chameleon) postupem času začaly převládat ty jeho "juchů jódlovačky"... Dneska si už jen těžko dovedeme představit, že by složil něco jiného :-) (i když na novince aspoň v jednom případě zase trochu přitlačil na pilu...) Každopádně ty důvody na konci 80. let byly docela jiné :-)
to som zas rozputal debatu :D
tak pre koho je number najlepsi album maiden alebo nie je osobna vec, ja ho mam na rovnako napr. s piece of mind ale co sa tyka dakej tej ´kultovosti´ by som to dal do roviny s mastrom a strazcami....
Stray: chybný úsudek
Save Us nebol nikdy na LP...bol pridaný až na CD a to buď ako skladba číslo 7 alebo 10 a to tiež nie na všetkých kusoch
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Fínsky melodicky death so štipkou blacku som objavil až tento rok, ale hrali mi v aute i doma celé leto. Ich siedmy album som teda privítal s rozkročenou náručou a oni ju naplnili po okraj. Nič prelomového, skrátka ich osvedčená kvalitka.
Třicet let po založení je HORNA ve formě. Starý kozel Ville Pystynen, nestor finské blackové scény, za to umí vzít. Ostrý vysypaný BM, halekavá finština a taky rock'n'roll. A skvělé nápady, třeba ústřední melodický motiv v "Hymni II" z hlavy nedostanete.
Hleďme, kolega Noisy deklaruje SACRILEGE. Inu, SARCASM jsou jati hluboko v deathmetalových devadesátkách (založeni 1990, reaktivováni 2015) a navíc mají i blackový "edge". Jsou tam i DISSECTION, jinak je to spíše standardní, ničím nevybočující deska.
Hrací čas / počet zajímavých motivů = koeficient ochoty mačkat "replay". WINTERFYLLETH hrají (bez dvou bonusů) hodinu a tentokrát jsou bohužel na nápady skoupí. Nebýt "Upon This Shore" s WOODS OF DESOLATION / REMETE vibes, nebylo by moc kde brát.
Francouzská parta si za cíl snažení vytyčila instrumentální postmetalovou hudbu, kterou se snaží pojmout v maximální šíři. Koketuje tedy s lehkými postrockovými náladami i ponurou atmosférou doom metalu. K tomu výpady ke klasikům CULT OF LUNA. Povedené.
Při svém debutu pod "majorem" předvádějí WOLFBRIGADE svůj standard. Bylo už i lépe, ale mohlo být i hůř. Dominující pogo střídají vály v rychlejším středním tempu a prostě to klasicky dobře odsejpá. Častěji se však asi budu vracet ke starším nahrávkám.
Vložit diskusní příspěvek