Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak trochu jsem si myslel, že jsem už před dávnou dobou vyrostl z metalových kapel, kde se střídají vokály dle romantické šablony „kráska a zvíře“. Inu, mýlil jsem. I když oni OCEANS OF SLUMBER nejsou úplně běžnou variací na téma hutné kytary, metalová bestie a krásná zpěvačka s andělským altem. A to nejen proto, že podobné kapely nebývají z Texasu.
„Winter“ samozřejmě pracuje se střídáním cinkavějších ploch, podpořených sametovým vokálem zpěvačky Cammie Gilbert, a hutnými stěnami, po kterých se plazí extrémnější polohy kytaristů. Dá se tedy říci, že staví na stokrát omletém klišé většiny těchto stylově podobných kapel. Nějakým způsobem to ale tahle skvadra dělá tak, že nemám pocit, jako bych pil čaj z pětkrát vyvařeného pytlíku. Kapela za to hodně vděčí tomu, jak jsou postavené vokály, i tomu, jakou zpěvačku ve svém středu mají. Její hlasová barva dokáže člověka očarovat velmi snadno a to bez ohledu na cokoliv kolem.
Dalším vítaným osvěžovadlem jsou intermezza, jakým je například „Good Life“ nebo „How Tall the Trees“, kde si kapela dokáže jen zlehka pohrát s nějakým motivem a provzdušnit album. Jediná věc, která na albu „Winter“ působí trochu lacině, je tak cover „Nights In „White Satin“ od THE MOODY BLUES, jakkoliv na ní Cammie ukazuje šířku svého vokálu.
Vzhledem k tomu, že jsem jako první píseň slyšel „Revenge" nazpívanou R.Adlerem (FATES WARNING ad.), nezdálo se to špatné. Nakonec je z toho ale jen další heavy projekt s řadou zpěváků, kde hodně záleží, jak se povede hudba a jak do ní pásne hlas. Průměr.
EP přináší NIGHTMARER v jejich dosud nejuhlazenější podobě a i když typický fanoušek podobných extrémů možná touží po ještě větší brutalitě, mně tato sofistikovanější tvář vyhovuje. Obskurní, disonantní, ale především atmosférická záležitost.
FOSSILIZATION se poměrně rychle dostali do první OSDM ligy, ale místo toho, aby pomýšleli na pohárové příčky, volí ustálený střed tabulky. Jinými slovy, „Advent Of Wounds“ je samozřejmě velmi dobrá deska, jen jí chybí trochu více odvážné tahy štětcem.
Velmi zajímavá kapela. Po třeskutě deathovém debutu tu máme neméně třeskutého následovníka, ovšem plně v režii vzpomínání na černé skandinávské devadesátky. Znělo to dobře napoprvé a neméně slušné je to i napodruhé. A tak se ptám - co bude příště? Thrash?
Je příjemné se zas a znova přesvědčovat, že melodický black / black/death metal dle receptů nedostižných DISSECTION tu s námi bude navěky. Brazilci OUTLAW patří mezi velmi učenlivé žáky a svou tvorbou uspokojí zejména milovníky divokých poloh THULCANDRA.
Mimořádně fragilní post-black/shoegaze. Je to jako by se Neige (ALCEST) rozhodl založit boční projekt, který by měl za úkol posunout hranice přecitlivělosti až na neúnosnou úroveň. Deska pro ty, kteří trpí úzkostí i když jim náhodou přidají v práci.
Zcela typický Rogga. Švédský oldschoolový workoholik se svým projektem PAGANIZER nezklamal ani tentokrát. Slušná deska nabírající na síle hlavně ve svém závěru. Palec nahoru za energickou dámu za mikrofonem v poslední skladbě „Vanans Makt“.