Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Draci, čarodějové, ostré meče, hrdina bez bázně a hany a to vše v podhůří staré dobré skotské Vysočiny, zahaleno kouzelnou mlhou hustou tak, že by se dala krájet. Lyrický koncept jako dělaný pro pořádný „Heroic Fantasy Power Metal“. Jen ti nemrtví jednorožci do toho nějak nepasují. Co prosím? Nemrtví jednorožci?
Ale ano, slyšíte dobře. Projekt GLORYHAMMER, pod kterým není podepsán nikdo jiný, než kapitán pirátské smečky ALESTORM Christopher Bowes, totiž nebude z těch právě nejvážněji míněných, o čemž ostatně svědčí angažování právě zmíněných (ne)tvorů do úvodní zápletky celé heroické ságy, která se má roztáhnout na celých jedenadvacet alb.
V konceptu účinkují i samotní umělci (samotný Bowes kupříkladu jako zlý mág Zargothax) a mezi nimi rovněž zvláštní pozornosti hodný Thomas Winkler (alias hlavní hrdina Angus McPíšťala), talentovaný švýcarský pěvec (jinak EMERALD), kterého kapela objevila údajně na základě jeho přihlášky do konkurzu na obsazení místa zpěváka DRAGONFORCE.
Drobným problémem bude snad jen uvěřitelnost celého tohoto projektu, který se navzdory mnoha štiplavě mířeným fórkům zejména na adresu RHAPSODY přece jen tváří poměrně chladně a seriózně. Na druhou stranu je nicméně jisté, že měřítka se v tomto případě hledají asi jen velmi těžko, a pokud se hudební stránky věci týče, nelze než před GLORYHAMMER otočit palec směrem vzhůru. Znějí totiž jako jakási „dřevorubecká“ verze právě zmíněných Italů, která má ovšem duši, a právě to ji na pozadí celé řady novějších počinů Turilliovců a Staropoliovců činí poměrně zvukomalebnou. Angus McFife na hrad!
Vydáno: 2013 Vydavatel: Napalm Records Stopáž: 48:08
Tracklist:
1. Anstruther´s Dark Prophecy 2. The Unicorn Invasion of Dundee 3. Angus McFife 4. Quest for the Hammer of Glory 5. Magic Dragon 6. Silent Tears of Frozen Princess 7. Amulet of Justice 8. Hail to Crail 9. Beneath Cowdenbeath 10. The Epic Rage of Furious Thunder 11. Wizards! (Bonus Track)
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.
Čekal jsem možná trošku větší tlak, nazvučení nahrávky je totiž vzhledem k žánru poněkud vzdušnějšího ražení. Kompozičně však máme co dělat s kvalitní náloží disonantního death metalu lehce ve stylu GIGAN. Američtí debutanti však rozhodně nezklamali!