NOISETRAP - From the Cornfields
Drtivá většina domácích pokusů o křížení elektroniky a rocku dopadla fiaskem. Čest výjimkám. Novinka Pražáků tak působí jako zjevení. Jako by se tu spojili staří GARBAGE a NINE INCH NAILS s MASSIVE ATTACK.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Výborná japonská popová speváčka a herečka, známa napríklad zo spolupráce s jazzovou hudobníčkou a skladateľkou filmovej anime hudby Yoko Kanno, vydala minulý rok kompiláciu svojich skladieb vyprodukovaných v rokoch 2005-2012, ku ktorým pripojila pripojila jeden remix a dve nové piesne. (Pozrite si ukážku v dvoch verziách „Nekoze“ a „Nekoze live“.)
A hoci istý odklon od spolupráce s Yoko Kanno bolo možné odsledovať už na predchádzajúcich dvoch radových albumoch Sakamoto Maaya, kde Yoko Kanno participovala len na dvoch, respektíve jednej skladbe, táto kompilácia vzdáva hold ich spoločnej minulosti a paradoxne zároveň ukazuje aj samostatnejšiu a nezávislejšiu prítomnosť i budúcnosť samotnej Sakamoto Maaya.
Aj napriek oveľa väčšej popovosti súčasnej tvorby speváčkinej kapely sa netreba obávať, že sa na vás vyvalí nasladlý a prázdny pop známy z televízií či komerčných rádií. „Single Collection + Mitsubachi“ patrí k tomu lepšiemu, čo je možné uloviť vo vodách japonského popu či popu celkovo...
V prípade, že si tento album zoženiete a bude sa vám páčiť, odporúčam tiež jazzový album YOKO KANNO - „23-Ji no Ongaku“ z roku 2002, na ktorom Sakamoto Maaya hosťovala. A už čoskoro by nás obe hudobníčky mali poctiť svojimi novými albumami.

Vydáno: 2012
Vydavatel: Victor Entertainment/JVC
Stopáž: 77:46
Drtivá většina domácích pokusů o křížení elektroniky a rocku dopadla fiaskem. Čest výjimkám. Novinka Pražáků tak působí jako zjevení. Jako by se tu spojili staří GARBAGE a NINE INCH NAILS s MASSIVE ATTACK.
Neortodoxní blackmetalová libůstka produkovaná Andrea Petuccou z AD NAUSEAM. V kopácích nepolevující nálet a tence nazvučené, ale velmi drásavé kytary dávají desce tísnivou atmosféru, jakou má jen málokterá nahrávka.
Úvod hodně úderný a intenzivní, zatímco závěr obsahuje pomalejší, náladovější a osobnější atributy. Koncept zvuku je syrový a realistický, s patrnou snahou zachytit co nejryzejší esenci kapely bez zbytečné „kosmetiky“. Dojmy s časem dále rostou.
Post hardcore, artrock i melancholická vlídnost. Současní THRICE ale mají blíže k vyhrocenější alternativně rockové emotivnosti než k uvolněně vzdušné poloze, kterou jsem cítil z minulého alba „Horizons/East“. A mě to vůbec nevadí.
Co očekávat od britské kapely, která je pojmenovaná po slavné písni IRON MAIDEN? Pochopitelně to je kultivování odkazu svých slavných vzorů, chvílemi s přispěním modernějších melodických směrů. Přesto je to slušný retro heavy metal.
Vzhledem k tomu, že jsem jako první píseň slyšel „Revenge" nazpívanou R.Adlerem (FATES WARNING ad.), nezdálo se to špatné. Nakonec je z toho ale jen další heavy projekt s řadou zpěváků, kde hodně záleží, jak se povede hudba a jak do ní pásne hlas. Průměr.
EP přináší NIGHTMARER v jejich dosud nejuhlazenější podobě a i když typický fanoušek podobných extrémů možná touží po ještě větší brutalitě, mně tato sofistikovanější tvář vyhovuje. Obskurní, disonantní, ale především atmosférická záležitost.





