Železná panna bilancuje další ze svých triumfálních období. Na jeho začátku stála staronová sestava obestřena nejrůznějšími pochybami – nechtějí si metaloví senioři přivydělat do penze? má ještě Harris a jeho parta co říci světu? bude to šlapat i na tři kytary? a podobně. Nechci tvrdit, že zejména první otázka byla bezezbytku zodpovězena, nicméně fanoušci skupiny z „reunionu“ jen a jen profitovali. Výtečné studiové album, skvělé koncerty a jako vaflička l´petite se nám předkládá živý odlitek závěrečného koncertu světového turné, který se konal na festivalu Rock In Rio. Že by další zbytečný atak na naše měšce?

Kdeže. Nic nebylo ponecháno krkavčímu zobáku náhody. Zvukově je záznam náramně vyvedený; v živém balení znějí zejména skladby z Brave New World ještě lépe, než na albu. Džungle tří kytar je zkultivována, Harrisova basa přinucena k větší introverzi (ale je lahodná, jako vždy), zpěv Bruce Dickinsona vyniká tak akorát, stejně jako reakce publika. Bravo! Však také bylo po dvojici nepříliš povedených živáků co napravovat!!!

Bouřlivý večer otevírá snad nejlepší intro, jaké jsem kdy slyšel. Burácivé sbory, démonická atmosféra, inu, Jerry Goldsmith je prostě pašák. Nikoho nepřekvapí, že hlavní slovo mají na dvou hodinách záznamu fláky z aktuálního nosiče Brave New World. A nikoho snad nepřekvapí, že znějí úžasně... Nebo ano? IRON MAIDEN naplno využívají přednosti, jakou je mnohatisícový kotel, který má texty i melodie našprtané nazpaměť a jižanskou krev nezapírá ani na vteřinu. Člověk se skoro diví, kolik skvělých a výrazných míst vyplave v nových skladbách na povrch. Totálně bombastický je kupříkladu Clansman, který si pohrává s publikem líbivou vybrnkávačkou a následně poboří sluchovody ohlušující gibsonovským řevem FREEEDOOOOOOOOOM!!!! Nebo hymna Blood Brothers, dedikovaná všem, kteří podporovali metal a IRON MAIDEN. O fantastické zpěvnosti a chytlavosti téhle šlehy přesvědčila Železná panna už v Paegas Aréně, ale tohle je jinší kravál! Inu, esencí metalu alá Maiden je výrazná melodická linka, která vzbuzuje nutkání ke sólovému i sborovém zpěvu. A ta nikdy nechybí. Adrenalin napumpují i dvě „zamyšlenější“ skladby – Ghost Of Navigator a Brave New World. Sehranost kapely vyplývá na povrch a výkon Bruce Dickinsona je jednoduše strhující. Navzdory zjevné únavě procvičí během úvodního Wicker Mana ztuhlé hlasové vazy a náhle před námi stojí legenda metalového zpěvu v plné zbroji. Nelze než vychutnávat, jak svým výkonem posouvá třeba takovou Dream Of Mirrors k nebeským výšinám. A publikum se nechává strhnout a letí s ním.

Co by to bylo za živák, kdyby chyběly staré dobré pecky! Jediný exkurz do blazeované éry představuje zamračená Sign Of The Cross, která skvěle vynikne i v provedení Bruceova vyššího hlasu. „Jurská“ záležitost Wrathchild disponuje ukrutným jekotem (pamětníci Be Quick Or Be Dead již tuší...) a hurónským řevem publika, 2 Minutes To Midnight jsem začal adorovat, ačkoli mě nikdy před tím moc nebrala, a to už vůbec nehodlám vyzdvihovat, jak parádně je vystřihnutá klasická halekačka The Trooper! Vůbec nejintenzivnější je pak dvojblok písní Evil That Man Do a Fear Of The Dark. První kousek ztělesňuje, kolik chytlavosti lze vůbec protlačit do metalové písně a kterak takováto chytlavost dovede lapit tisíce duší a proměnit je v jeden hlas. Druhý flák mi zase potvrdil, že právoplatně náleží k tomu nejlepšímu, co Panna kdy zplodila. Obzvlášť v tomto chorálové balení, s exkluzivním Bruceovým satanským chechotem. Taky se rádi bojíte tmy?

Když po odeznění vlajkové rychlovky Iron Maiden sehraje kapela onen prastarý kus „Tak my jako jdeme na párek...“, promění se stadion ve fotbalový kotel i s nepostradatelným „olééé olééé“. Fanoušek IRON MAIDEN ví, že na kopanou Steve Harris slyší... A za chvíli jsou opravdu zpátky, aby vypálili na publikum nepostradatelnou Number Of The Beast (přičemž fandové zbožně opakují i mluvené intro), nádhernou popravčí baladu Hallowed Be Thy Name, proložili závěr svižnou rockárnou Sanctuary a posléze vybídli všechny k útěku do hor. Nikdo neběží, všichni zpívají a hlučí ještě dlouho po poslední notě. A jestli se na horkém brazilském slunci neupekli, tak tam snad lomozí dodnes...

P.S. na každém CD se nachází jeden filmeček ve formátu *.mov. Kvalita obrazu je asi nejlepší, co jsem kdy u bonusových příloh pro PC viděl. Na prvním CD může shlédnou živý klip ke skladbě Brave New World, na druhém si zase vychutnáte obyčejný den IRON MAIDEN – zjistíte, že Bruce si boty neměnil celé turné, že rád rozbíjí konferenční stolky a další zákulisní pikantérie. Jedná se o jakousi upoutávku na DVD/VHS Rock In Rio a soudě podle tohoto koštu bude opravdu na co koukat!