Daniel Landa vyhlásil v devětadevadesátém roce "KONEC" své hudební kariéry. Čím dál více se věnoval závodění, na hudbu zřejmě nezbývalo času, možná v tom svoji úlohu sehrála i únava a jisté znechucení z neustálého osočování vlastní osoby. Vydavatelská firma samozřejmě briskně přispěchala s výběrem největších hitů a tím to mělo hasnout. Jenže jak vidět z recenze na novinku, nehaslo.

Návrat k živým nástrojům je hned od počátku jasnou výhrou. Přece jenom klávesové smyčce nemohou mít nikdy tu správnou sílu, nikdy z nich nepůjde „maso“ souznění dřeva a žíní. Také opětovné angažmá Marka Žežulky za bicí soupravu nahrávku slušně nakoplo. Kam se hrabe automat. Klasikou jsou ostré kytary kurtyzánského Tomáše Varteckého, tady zjevně podladěné, takže výsledná kytarová hradba, zaburácí-li, dává sílu slušně nakopnutého náklaďáku a černobílé klapky nejstálejšího hosta Karla Maříka, který ovšem tentokrát úplně vynechal garmošku a věnuje se pouze klimpru. Doprovodný ženský zpěv táhne samotinká Athina Langoska, tradiční Lída Finková z neznámého důvodu absentuje, ve výsledku změna ale příliš znát není.

Z materiálu si vybere snad každý. Máte rádi Landu jako historicky zasněného romantika? Jak je libo, poslužte si "Obsidiánem" kouzelníka z říše elfů, potemnělým "Tajemstvím" nebo římským "Jménem ve skále". Radši byste něco víc od podlahy? Není problém, k mání je textově hodně ujeté "Kdyby" či mandolínou vyšperkovaný "Sen". A něco nového, neslýchaného, netradičního? Španělsky roztančená "Quantum tarantulí" nebo kavárensky ležérní singlovka "Šance" by měla uspokojit váš apetit. Ždibec textových plivanců? Doporučuji "Vltavu" a hodně povedené "Stvůry" s až metalickým riffem (schválně porovnejte s RAGE a jejich "From The Cradle To The Grave" - paráda!). Nejstrašnější skladba? Určitě "Láska (Prase)". Něco tak blbého opravdu dlouho neuslyšíte. Zbytečný, minutu a půl trvající, alkeholický bumčvacht. Cože, že nemáte rádi Landu vůbec? Tak proč to potom čtete…?

Dočkáme-li se někdy realizace avizované Landovy rockové operety "Zabte sršně", myslím, že výsledek může stát za to. Alespoň všechny tři obsažené ukázky patří na albu k tomu nejzajímavějšímu. Návrat který nebyl marný, to je závěrečné shrnutí a hlavní poselství této recenze.

P.S. Neodpustím si ještě jedno VELKÉ rýpnutí. Vydat v dnešní době takhle krátkou desku, navíc ještě „zajištěnou“ ochranou, když si řádný majitel originálního CD toto nemůže přehrát ani ve svém počítači, natož spálit (všechno samozřejmě jde, když se chce a umí…) a prodávat ji za 500,-Kč je neuvěřitelná zlodějina! Za tu stopáž tedy půl bodu dolů. Že kopírování zabíjí hudbu? Kdepak kopírování Monitore, kdepak kopírování…