Druhé album těchto nadějných Kanaďanů obsahuje nahuštěný materiál ve stylu poctivého svižného old school hardcore tak, jak jej známe od kapel z 80-tých let. Až na to, že u COMEBACK KID je vše umocněno občasnými metalovými postupy a moderním, hutným soundem. Nejsem sice fanouškem tohoto hudebního stylu, a i přesto mě v mnoha okamžicích tato kapela dokázala zaujmout. Novinka „Wake The Dead“ je druhým albem COMEBACK KID, přičemž debut jsem neměl možnost nikdy slyšet. Budu se tedy snažit hodnotit album bez odkazů na předchozí skladby.

Většina členů pochází ze skupiny FIGURE FOUR, ze které v průběhu roku 2002 vznikli právě COMEBACK KID. Kapela na nás od první skladby útočí nespoutaným rychlým hardcorem, ve kterém není nouze jak o rychlé sypačky, tak o krvácející emotivní jízdy. Album sice trvá necelou půlhodinu, ale posluchač je na něm vydán napospas strhující náloži živelnosti a agrese. Ta však není nikterak samoúčelná, ale naopak citlivě vklíněná do promyšlené riffopalby a strhujících melodií. Deska „Wake The Dead“ má podobný cejch jako onehdá thrashový mega opus „Reign In Blood“ od SLAYER (jeho kvalit však nedosahuje) - tedy během pár minut bez zkrupulí a naprosto přirozeně strhává cáry masa z naslouchajících s tím rozdílem, že zde jde o jiný styl hudby - o vnitřně čistý, zdravý a přímý hardcore. Zajímavá barva vokálu Scotta Wadea opatří písně dávkou naléhavosti a autentičnosti. Na desce se nacházejí jak hysterické štěkavé výlevy, tak emotivní melodické, avšak brutální pasáže. Velmi se mi pozdává kytarová práce Andrewa Neufelda, jehož nástroj vříská v rychlejších pasážích, které na desce výrazně převládají. Titulní skladba „Wake The Dead“ mne zaujala asi nejvíc, neboť se v jejím závěru nachází hodně nakažlivý refrén. Při této písni jakoby vstávaly mrtvoly z hrobů a pogovaly v divokém reji v prázdných ulicích půlnočního města. Ostatně kdo viděl některý z kultovních horrorů 80-tých let o oživlých mrtvolách, ví o čem mluvím. Velmi povedená chorálová skladba. Hned po ní vysoce kladně hodnotím písně „The Trouble I Love“, „Losing Patience“ a Partners In Crime“, které obsahují velmi zajímavé melodie vytesávané do ostrého svižného soundu. Na druhou stranu místy album upadá do jednotvárnosti, což je zejména díky příliš častému opakování podobných kytarových postupů a vokálních linek, které způsobují občasné výpadky koncentrace.

Jsem rád, že narozdíl třeba od stájových kolegů HAWTHORNE HEIGHTS (obě kapely vydávají u Victory Records) netrpí materiál COMEBACK KID manýrou být za každou cenu „in“. Právě HAWTHORNE HEIGHTS se na své desce hodně přiblížili k současnému trendovému rocku, který tmelí nu-metal se sterilním sport H/C či punkem. COMEBACK KID přece jen vykazují o mnoho větší dávku vnitřní opravdovosti a obsahu.

CD k recenzi poskytli Day After records