BURIED INSIDE vtrhli na scénu dosti razantním způsobem, o čemž vypovídá jejich debutní album „Chronoclast“. Agresivní a nezpoutaný metalický hardcore v koncepčním pojetí musí potěšit každého fanouška žánru, a tak tedy nebyl nejmenší důvod nekývnout na nabídku uspořádat s kapelou rozhovor. Otázek se chopil Nicolas (vokály).

Pro naše čtenáře jste zatím téměř neznámým pojmem. I když existujete již od roku 1997, s vaší tvorbou se poprvé můžou setkat až s nahrávkou „Chronoclast“. Takže obligátní otázka na úvod. Jaké poslouchače chcete vaší hudbou oslovit?

Zdegenerovance celého světa.

„Chronoclast“ je koncepční album, o čemž svědčí i názvy skladeb a cyklicky se opakující hudební motivy. Mohl bys nám poodhalit něco z tohoto konceptu?

Hudebně chceme dělat desky, které drží pohromadě. Tohle není komerční popmusic, takže se nemusíme starat o singly a podobný věci, musíme jen dát dokupy pár sraček. ´Chronoclast´ funguje líp než nějaký orchestrální věci, soundtracky nebo opery, k tomu nám slouží hromada témat, v hudební terminologii se jim říká „leit motivy“, které se prolínají celou deskou. Možná to bude znít jako kecy, v podstatě jsme ale chtěli, aby se některé části opakovaly, ale ne ve stejné skladbě, a taky ne úplně stejně. Když to takhle děláš, působí celá věc opravdu celistvě.

Čas je tím, kolem kterého se vše točí. Každý si tento pojem vysvětlujeme jinak. Pro jednoho čas znamená měřitelnou veličinu, pro druhého zase pouze relativní pojem. Co znamená pro Tebe?

Co chce „Chronoclast“ objasnit svou vlastní jednoduchou formou, je to, že ať tomu věnuješ pozornost, nebo ne, tak pravidla času jsou silná pravidla. Každý systém měření času je jednostranný. A je nebezpečné nahlížet tyto systémy jako přirozené, protože jestli je přijmeš jako přirozené, neovlivnitelné a neměnné, pak sám sebe paralyzuješ. „Chronoclast“ je připomínka toho, že zůstat ve střehu znamená každý den se destabilizovat.

Podtitul alba zní „Time-Reckoning And Auto-Canibalism“. Já si jej vysvětluji jako kontrast. Na jedné straně snaha lidstva nějakým způsobem podchytit svoji minulost a přítomnost prostřednitcvím měření času, která nás však v konečném důsledku požírá. Oprav mě prosím, pokud se mýlím.

To je ta myšlenka. Je to cynický podtitulek, který má domněle vsugerovat propojení mezi těmito dvěma výrazy.

U promo CD nemám k dispozici texty, a tak by mě zajímalo, o čem jednotlivé skladby pojednávají. Už samotné názvy některých z nich jsou dosti výmluvné, např. „Time As Ideology“, „Time As Imperialism“ atd.

„Time as Imperialism“ je o tom, že (když se podíváš na upevňování různých časových systémů v minulosti) můžeš spatřit vzory šovinismu a imperialismu jak u Židů a křesťanů, tak u Britů, kapitalistů atd. Ti co mají moc, tvoří pravidla. A já, Ty nebo kdokoliv jiný se je snažíme obviňovat a uzavírat a snažíme se včlenit naše prašivý životy do něčeho, v čem nehrajeme žádnou roli a k čemu nemáme co říct. Žijeme ve formě historické okupace. „Time as Ideology“ vyjadřuje poněkud více mé zhnusení nad obecnou formou přejímání a výkladu určitých abstraktních myšlenek. Někdy jsou myšlenky návyky myšlení, které brání myšlení, jsou víc než nákazy, které slouží naprosto přehlížené lidské patologii.

Dokázal by sis představit svět, ve kterém by vůbec neexistoval čas? Podle mého názoru to snad ani není možné. Považujete se za něco jako „časové anarchisty“? Vaše postoje by tomu mohly nasvědčovat.

V globálně propojeném uspořádání to není možné. Myslím, že bys mohl říci „časoví anarchisté“, je to legrační, ale my jsme použili specifický termín, a to chronoclast (časoborec). Náš primární zájem, myšlenka, je napadnout ideu času. Sloužit jako připomínka toho, že vhodné systémy představují pouze konkrétní čas, ten, který slouží konkrétním vlivům a zájmům. My nenabízíme rychlé upoutávky, není to televizní reklama, tohle je deska.

Jakým způsobem jste se dostali k Relapse records? Jednalo se o klasický postup spočívající v zaslání své demonahrávky vydavateli anebo vše proběhlo úplně jinak?

Měli jsme nějakou muziku v šuplíku, kterou jsme chtěli nahrát. Tak jsme bez zásahů nějakého labelu sami zorganizovali a financovali nahrávání v malém studiu v Ottawě a sehnali Matta Baylese, aby nám pomohl a dohlížel na to. Matt přišel s tím, abychom to vydali Relapse. Tehdy s nimi často jednal o nové desce Mastodon a mluvil pěkně o Gordonovi a lidech z Relapse. Tak jsme se s nimi spojili, zaslali nějaké hrubé nahrávky a oni nějak nebyli proti. Věci se sice hýbali trochu pomalu kvůli aranžím, ale byli k nám velmi slušní.

Vydavatelství Relapse records se vždycky zajímalo o kapely vymykající se ze standardního proudu extrémní muziky, což dokumentují i jeho současné tituly. Cítíte se být součástí nějaké specifické žánrové scény anebo byste rádi byli originální kapelou, tak trochu mimo běžné hudební škatulky?

My jen hrajeme. Lidi, co chodí na vystoupení nebo píšou do zinů, si s tím můžou naložit jak chtějí.

Vaše hudba působí velmi syrovým dojmem, ale přesto se v ní dá najít i dostatek melodických částí. Tyto mi dost připomínají zvuk skandinávských melodických death metalových kapel. Je to jen můj názor, anebo by se některé zdroje vaší inspirace daly najít i zde?

Všichni jsme strávili nějaký čas posloucháním podobných kapel ale neřekl bych, že je to hlavní zdroj inspirace.

V jednom z rozhovorů uvádíte, že vás ve vašich začátcích velmi ovlivnily kapely z okolí Ottawy. Mohl by jsi mi některé představit, případně dát tip na nějaké další kvalitní kapely, které by neměly uniknout naší pozornosti?

Jistě. Myslím, že jako hodně lidí nás do našich rudých, slizovatých vnitřností zasáhli kapely z našeho okolí, které jsme znali a viděli žít a zemřít. Konkrétní kapely z minulých let jsou např. Shotmaker, UNION OF URANUS, ONE EYED GOD PROPHECY, WARFARE STATE atd. Tyhle kapely zřejmě neudělaly na Českou republiku velký dojem (no ono jde spíš o to, že u nás nejsou jejich nahrávky tak lehce k sehnání), ale určitě mají desky, co stojí za sehnání.

Dokážeš už v této chvíli odhadnout, jakým způsobem se vaše tvorba bude v budoucnu ubírat? Zůstanete ve svém projevu nadále extrémní, anebo hodláte jít cestou experimentování?

Budoucnost je otevřená cesta posypaná krvavými údy a mrtvými myšlenkami. Nemám žádnou představu. Bude co bude. Ale nemám pochyb, že věci budou ještě extrémnější.

Zaujal mě i obal vašeho alba. Nepochybně půjde ruku v ruce s obsahovou částí vaší hudby? Co obal symbolizuje a kdo je autor artworku?

Cover a celý buklet dělal člen kapely Matias. Vždycky říkal, že udělá něco, co by odráželo téma obecné potřeby znovu se zrodit do systémů řádu. Má zajímavý způsob vizuální manipulace, kterou dokáže, že věci pozemské vypadají naprosto cize.

Hodláte koncertovat i v Evropě, případně u nás, v České republice?

Ano, určitě. Do Evropy přijedeme do konce roku. Evropské turné je rozpracované a hrozně rádi bychom přijeli i do České republiky (výborně, už se těším, jak na vás příjde opět 37 lidí - pozn. Dalas).

Děkuji za čas věnovaný Metalopolis.net a hodně štěstí s novou nahrávkou!

Díky a hodně štěstí vám. Keep on banging, bratři a sestry!

Překlad: Štěpán "Stone" Langer