Ono je těžké pořád vypisovat chválu na kapely, které jsou technicky a skladatelsky natolik na výši, že používat dokola slova jako virtuózní, ultrarychlý, enormní a podobně je prostě nuda. Co tedy vlastně psát o kapele, která dokáže úžasně vepsat své instrumentální vlohy v dech beroucí muziku? Proč vlastně tito pánové nehrají radši někde v komerčně vděčnějších tělesech? No asi mají pocit, že jim právě death/grind dává možnost se muzikantsky vyřádit tam, kde to posluchačsky přistupnější žánry zkrátka nedovolují...

Co do umění skloubit melodiku a atmosféričnost s deathgrindovými postupy mohou NEURAXIS směle konkurovat svým krajanům CRYPTOPSY. Obě kapely jsou pochopitelně svým přístupem odlišné. Prvotina NEURAXIS, nazvaná „Imagery“, po kytarové stránce mnohem víc odkazovala k evropským kořenům kytarového umění pana Stevena Henryho a na tento vklad nezanevřeli ani později. Na „Truth Beyond...“ ovšem své umění po sedmi letech vycizelovali do podoby, která může potěšit nejen milovníka inteligentního, dobře poskládaného a atmosférického death/grindu, ale v podstatě každého, kdo umí docenit kvalitně zahranou muziku.
NEURAXIS sice nemají tak originální nápady jako jejich další krajani GORGUTS, v tom jsou přeci jenom příliš „metaloví“, ale muzika je to skvělá. Jen škoda, že nemám k dispozici texty, protože ty u NEURAXIS narozdíl od valné většiny deathgrindových kapel za muzikou nepokulhávaly ani v nejmenším. Co do provedení CD – produkce pana St-Amanta ze studia Z-Digital Sound (CRYPTOPSY, GORGUTS) je excelentní, obal z dílny Mika Harissona (MISERY INDEX) taky ujde – přesněji řečeno vystihuje otevřenost muziky NEURAXIS. A mimochodem – pokud v poslední době Morbid neměli zrovna šťastnou vydavatelskou ruku, tohle je rozhodně perla jejich firemní stáje.
Skutečně nechápu, proč po NEURAXIS nesáhl některý vlivnější label.