Viděno a slyšeno. Sestava, která převedla citron do nového tisíciletí. Bigbít zemřel se Standou Hranickým. Nový Citron je možná sázka na jistotou a propočet, který ale z matematického hlediska vyšel nejsprávněji jak mohl. Mladá krev vlévá do žil starému Citronu ohromnou energii. Nový basák a kytarista do toho jdou na plný plyn. Jsou mladí, krásní, energičtí, vizuálně přitažliví a jsou to kytaroví hrdinové Wyldovského stylu (nepřeháním!). Naštěstí mají Pařízka a ležérního Láďu, kteří poctivou řemeslnou bumčvacht hrou a halfordovskými pózami kapelu krotí, jinak by doslova vyjela z pódia a rozšmelcovala fanoušky v prvních řadách. Moderní zvuk má ohromnou sílu v radegastovských skladbách i starých rockových peckách. Na prdel bohužel dostaly balady, které prostě se šestistrunnou basou a moderními boostery ztrácí svoji stratocasterovskou křehkost. Hlavní otázka do pranice pak zní : A co Láďa? Dá to? Neviděl jsem Citron živě v době jeho prvního působení, ale srovnáno se studiovou deskou, Láďa rozhodně nezpívá jako tenkrát. Zpívá podle mě ještě o trochu lépe! Skladba "A zase dál" byl totální orgáč. Můžu si o tom co za tímto podivným comebackem stálo myslet cokoli, ale nemůžu kapele upřít, že to co vzniklo opravdu skvěle funguje a to včetně poměrně slušné dramaturgie a pódiové show.