Gladiator byli na první i druhé desce těžce ovlivněni Sepulturou, ale zase jim nutno přiznat, že měli vždycky výborné nápady a provedení a jejich desky působily hodně profesionálně. Když porovnám jejich Designation s jinými doposud vydanými domácími tituly, byl to od nich těžký "dech západu". Na to, kolik maníkům bylo a jak krátce hráli je to téměř zázračný výsledek. Asi takhle: Kdyby Designation nahrála Sepultura, bylo by považované za jejich standartně dobrou desku. A ještě něco, na "sepultuřích" deskách Gladiator přidali vlastní specifickou melodiku.
Jinak kapela sama sebe našla na třetí desce Third Eye, která je prakticky neznámá, ale dle mého vkusu jedna z vůbec nejlepších tvrdě rockových desek, co u nás kdy vyšly. Hodně jí pomohlo angažování kytaristy Rasťa Krčmárika, který ji vyzdobil naprosto fantastickými sóly a i celková kombinace zbytků thrashe, silné dávky dobového amerického grunge a "slovenské melodiky" z ní dělají výjimečné dílo.
Čtvrtá Dogstime z tvrdého rocku už výrazně odskočila, ale i tak je plná skvělých a ještě víc grungeových songů, velmi svojských. U Third Eye a Dogstime bych řekl, že to bylo zlaté gladiatorské období.
Další věci už jsem moc nevnímal, Legal Drug je prý dobrá, Viem kde boh spí byla zcela mimo mě, ale další Babylon Hotel mě opět dostala, protože výborně kombinuje četné skvělé nápady (ty jsou pro Gl. typické) a výborné ovládání nástrojů, takže celkový soft-rock, ve kterém se nese, vyznívá přirozeně a svěže. I když tenhle hudební styl poslouchám opravdu jen velmi okrajově.
Črepy jsem zaslechl snad jednou, takže nemůžu soudit a další věci vůbec nevím.
Takže, možná to bude znít jako adorování, ale z mého pohledu a z toho co znám, Gladiator není bůhvíjak originální kapela, ale muziku sakra dělat umí!