Tomáš Sytař má v jistém smyslu pravdu. Metal už je skutečně mrtvý, co se týká kreativity, není už moc kam jít. Rychlost už dosáhla maxima, pomalost taky, experimenty se syntetickými zvuky nejsou až na výjimky to pravé a fúze s jinými styly zase určitým kapelám odnímají metalovou podstatu. To je všechno pravda, ale neplatí to jenom u metalu. Blues je z tohoto hlediska taky mrtvý, jazz je taky mrtvý, swing, r´n´b, funky, to všechno je tu už sto let a zásadnější kreativita je skoro nemožná. Nemluvil bych ale o komerci - naopak metal se posunul hodně pod peněženkovou úroveň a i kdysi stadionové kapely si dneska zahrají sotva v klubech. Kdo se u nás uživí? Kabát? To ale přece není metal. Arakain? Pochybuji, že by se tím mohli uživit. U ostatních se o tom nemá cenu ani bavit. LULU? Špatná deska, ať je to jakýkoli styl, ať jsou interpreti z jakéhokoli prostředí. Zajímavý experiment? Snad, ale maximálně na singl. JInak je to minimálně nuda.