mě tedy Anetka taky příšerně sere, ale samozřejmě úplně jiným způsobem než Tarja.
Tarja je oh-budu-rodit-a-hraju-v-poetické-pohádce -české-televize-z-80tek piča, nechtěný estrogenový symbol kvůli kterému snad změním orientaci. Nenávidím ten její husí mečivý hlas, tu její stupidní image "ach sním o andělovi", vypadá jak nadívaná husa.
Anetka vypadá wtf, pohyby má jak hajdy janků, hlas nepříjemný a neoriginální, je na půl cesty dosahovat na paty československým slavicím za protektorátu nebo jak se ta normalizace jmenovala.
Na nové desce NW a tarji je zajímavé to, že dohromady je na nich snad ještě méně nápadů než na poslední řadovce NW, což je co říct, protože tam nebyly nápady žádné. Jen hudební vycpávky, přechody, kýč v barvě ubulené růžové lepidlové limonády s žužu a navrch pár wishes, nights, angels, blessings a childs. Stokrát radši si pustím Petra Kotvalda.