Země tisíců jezer je melodickému metalu zaslíbená. THE DARK ELEMENT je sice nové uskupení, uvedeme-li však jména dvou hlavních protagonistů, vzápětí se objeví mlhavý obrys očekávané hudby. Ony dvě osoby jsou Anette Olzon a Jani Liimatainen. 

Anette Olzon se stala známou v okamžiku, kdy si jí Tuomas Holopainen vybral jako nástupkyni Tarji. Anette má jiný rozsah, jinou barvu hlasu a vůbec zpívá úplně jinak. To by nakonec ani nevadilo, bohužel se však ukázalo, že věčné srovnávání s Tarjou v kapele neustála. Tarja je holt o třídu jinde. Neutuchající nepřízeň fanoušků nakonec rozhodla o jejím odchodu (ač oficiální důvody byly jiné, skřípat to začalo už dříve).

Osobně mi na dvou albech NIGHTWISH, především jejich druhým společným, ani tak nevadila Anette, jako spíš Holopainenova megalomanie nahrazující dávný cit pro melodie. Ale to je jiný příběh. THE DARK ELEMENT je dítě Anette a písně na tomto albu obsažené jsou jí šité na míru, resp. na hrdlo. A za těchto podmínek se holka ukazuje jako slušná zpěvačka. Zpívá si svoje a zpívá to dobře.

Jani Liimatainen je šedou eminencí finské metalové scény. Ve známost vešel co by zakládající člen, sólový kytarista a spoluautor SONATA ARCTICA. S nimi nahrál pět alb. Stál za projekty ALTARIA a CAIN´S OFFERING a hostoval ve spoustě dalších kapel. Spojení Anette s Liimatainen se ukázalo jako dobrý tah. Anettina sólová prvotina „Shine“ z roku 2014 byla taková nemastná neslaná. THE DARK ELEMENT by se dali popsat jako SONATA ARCTICA s ženským zpěvem. Samozřejmě, od Liimatainenova odchodu si kapela prošla určitým vývojem, ale základní elementy tam jsou. Především je to jeho cit pro chytlavou melodii, a tím tentokrát rozhodně nešetřil. Ať už je to skladba titulní nebo hitovky  „The Ghost and the Reaper“ a „Halo“, vážného škobrtnutí se nedočkáme. Ale i prvky NIGHTWISH jsou ke slyšení, „My Sweet Mystery“ nebo „Dead to Me“ se Holopainenovým rukopisem inspirují více než volně.

„The Dark Element“ je velmi příjemný materiál. Není nijak inovativní či experimentální, vše jede hezky v zaběhnutých kolejích. Zřejmě jde jen o jednorázový projekt, nicméně pro Anette je to určitě dobrá příležitost o sobě dát vědět i bez přispění jména slavné kapely.