VLOŽIT DISKUSNÍ PŘÍSPĚVEK

Tady je ta recenze:
Mrtvá srdce živých
NEVERMORE - Dead Heart In A Dead World (Century Media 2001)
Autor: Marigold
Nevermore jsou zatraceně nebezpečným živlem na power metalové scéně. Tam, kde jedni končí žiletkově broušenými riffy a texty o všemožném obilném bumbání a internacionálních konspiracích, tam Nevermore teprve začínají. Jejich tvář není zrůdná, je mrazivá a nemilosrdná, bolestná a trpitelská zároveň.
Z předchozího počinu Dreaming Neon Black čišel vzteklý odstup, ledový štít, který posluchače odděloval od strhujícího nitra kapely, zároveň vás ale nutil vracet se k němu stále zpět a pokoušet se prorazit...
Nuže, Mrtvé srdce hlomozivě pulzuje v Mrtvém světě, ledy padají a strhující divadlo depresí a vražedné agresivity nadouvá karmínovou oponu a zve vás dovnitř.
Už na první poslech je jasné, že kapela ke stoprocentně výmluvnější a otevřenější myslím posluchačů (v dobrém slova smyslu). Předchozí stroze plechovitý sound nahradil plnokrevník ze stáje Andy Sneapa a tenhle oř v barvě depresivního dehtu nikoho před svými kopyty nestrpí. Úvodní smršť Narcosynthesis je emblémem celého alba - nosný riff je neurvalý, primitivní a všeničící, ale postupem času nabaluje stále více a více melodie, vtahuje vás do původně kovově nepřístupné drtičky mozků, svádí vás poodhalenou melodikou refrénů... Připadáte si jako ve zrůdném panoptiku, kde vás všeobklopující hnus naplňuje pocitem téměř estetické rozkoše.
Nevermore - strozí, a přece geniální pavouci, spřádají lepkavé sítě brutality s absolutní suverenitou, NIKDO jim není roven atmosférou - syrovou a tolik výmluvnou.
Nevermore ctí hluk, disonanci, jako základní veličinu hudební matérie. Ukazují, že prvotní je bordel, z něhož se rodí melodie. Jejich animalita je každou vteřinou podtrhávána, hlasový aparát Warrela Danea dmýchá oheň výmluvnosti a taví Vaši tělesnou schránu na smrdutou strusku; mysl hněte zkušenou rukou sadistického vraha, aby ji po přívalu zvrhlých něžností
zakroutil krčkem. Nepřistupujte, nejste - li připraveni. Tohle album je manifestem Mrtvých srdcí, výzvou Mrtvému světu. Tohle album je útokem proti konvencím. Poslechněte si, co tahle smečka vykřesala za armageddon ze sametovoučkého oplodňováčku (vím, o čem mluvím...) Simona a Garfunkela Sound Of Silence. Myslíte si, že hudba je harmonická???
To teda KURVA NENÍ!!!
Hodnocení: 8.5 / 10

ten zvuk tu desku skutecne posila o tridu dolu, ale myslim si, ze to neni vec penez, ale zamer. Byt jeste tvrdsi. Stejny posun je videt mezi DNB a dead heart, tohle je akorat dalsi pokracovani, ktery uz vyzniva na prazdno... Bici uz vubec nemaji lehkost, minimalni dozvuk dela dojem jako kdyby Williams mlatil do kameni. Ale Noumenon je jedna z nejlepsich veci co udeali.

oproti Dead Heart je zvuk určitě horší, ale že by byl vyloženě špatnej se mi nezdá

btw, Imothepe, ďakujem za tip, na víkend mám playlist jasný - Dreaming Neon Black + Dead Heart...:o)

Vraj nebolo dosť peňazí.

Zrovna posloucham Japan release s bonusama a oproti DHiaDW ma tahle fosna fakt docela blbej zvuk

Jojo, sem s ní, ať mám čemu dát desítku:-)

on ji snad má taky, nejsem si jist - chyběla už i na MM a vím, že jsme mluvili o tom, že ji na MP přidá... ale asi na to zapomněl:-)))

Vyborna deska, jen se mi zda, ze vyvoj jejich muziky se pomalu ale jiste zastavuje. Az do DHiaDW kazde album prineslo neco noveho, ted je to podivne podobne...
Btw...Chybi tu bezvadna recenze na dead heart, nikde jsem ji na serveru nenasel, alespon search ji nevyhodi, ale ja ji mam schovanou.....-), psal ji Marigold, tak jestli ji postrada tak ji rafd dodam, ta by tu nemela chybet....