VLOŽIT HODNOCENÍ

3. nejlepší deska Andyho období - po Better Than Raw a The Dark Ride. Nadprůměrné album. Jinak s recenzí ve většině napsaného souhlasím.

6,5 / 10

Držia si svoj štandart.

7 / 10

Helloween je moje oblíbená kapela, ze začátku jsem nové desce nemohl přijít na chuť, ale po několika posleších jsem nahrávce přišel na chuť. Je výborná!

9 / 10

Pro mě naprostý překvapení! Od H už jsem nic moc nečekal ale tohle je vážně dobrý... \m/

8 / 10

Nejlepší deska Helloween v nové sestavě. Mile překvapila (hlavně svým soundem). Je tu pár zbytečných věcí, ale to se vstřebá. Vlastně úplně souhlasím s Manatarem.

7 / 10

Ukrutná ukrutnost. Člověku je k pláči, když slyší, jak může dopadnout kapela na které začínal.

3 / 10

-bez slovního hodnocení-

8 / 10

-bez slovního hodnocení-

9 / 10

-bez slovního hodnocení-

8 / 10

-bez slovního hodnocení-

8 / 10

Ja osobne mam dojem ze pocuvam variaciu Rabbit Don't Come Easy... Ale prijemne sa to pocuva...

7,5 / 10

Deska pro mě začíná až ALAIF, od které se skladby pohybuji ve velmi příjemném dýňovém duchu (s vyjímkou KenDojit). Celkově je to slušivá nová deska, na které se kapela odebírá zase o krůček jinam...což je jedině dobře.

6,5 / 10

Průměr jak vyšitý...

5 / 10

S touhle recenzí do puntíku souhlasím.

6 / 10

Perfektný album ;)

10 / 10

Typický HELLOWEEN s tím jejich typickou umělohmotnou sterilní zvukovou koulí. Bicí z plastových kbylíčků, kytary z cukrové vaty, zpěv pekně zachumlaný hluboko v růžových peřinkách (aby nedejbože nedodal celkovému výrazu nějaký konkrétní ráz), vše se tak nějak pomalu kutálí bez vyvolávání jakéhokoliv dojmu. Veškerý pokus o melodii je okamžitě strestán a zabalen do těch nekonečných umělohmotných vrstev jakéhosi helloweenského čehosi. Prostě klasický HELLOWEEN. Nechápu, jak se může skupince několika lidí podařit znít takhle uměle na uplně každém albu. Kdyby to byly všechno computery, nemohlo by to znít víc uměle. Ale poslouchat se to dá (až na pár vyjímek). Úvodní píseň ujde a kdyby to nebylo tak umělé, možná by to i fungovalo. Dvojka se ohlíží za Keeperovskou Legrací a alespoň vyvolá úsměv na tváři. Potom několik typických helloweenských písní, které asi mají být hitové. Ze spánku probudí až extrémně netypická a extrémně vydařená věc "The Bells Of The Seven Hells" - skutečně nečekaná záležitost. Tleskám. Zbytek alba se zase vleče v typickém Helloweenském cosi, co nenadchne, ale nijak zvlášť neurazí. Tedy až na mega-odpornost "I.M.E.". Album na maximálně pět použití (ovšem hlavně ne soustředěných). Pak odkopnout. Inu HELLOWEEN - taková naše metalová štětka.

5 / 10

-bez slovního hodnocení-

6,5 / 10

po sklamani zo strazca siedmych klucov tretia cast som ocakaval s cim vyrukuje Helloween...avsak sklamanie pokracuje az na dva songy ktore su fakt dobre a maju spravny naboj (Kill It a I.M.E.) je to pre mna mierne nudne a bez nejakeho potrebneho zivota...skoda...

3 / 10

Od nového alba Helloween jsem nic moc nečekal a také po pár posleších mě opravdu ničím nezaujalo. Jenže ejhle, z nevýrazného materiálu se po dalších posleších vylouplo několik velice dobrých skladeb – úvodní (po intru navazující) jízda v duchu geniální Push a po ní navazující trojice písní a především závěrečná Heaven Tells No Lies, která jednoznačně kvalitativně ční nad celým albem (a o to překvapující je fakt, že jí má na svědomí Grosskopf). Kdyby na albu nebyla naprosto zbytečná trojdílná Derisova kompozice a pár skladeb kolem ní (ty nejhorší skladby se tentokrát nějak sešly uprostřed alba – snad aby je z obou stran „kryly“ ty nejsilnější kusy), hodnotil bych i výš.

8 / 10

A co ine sa da ocakavat od pomerne prestarnutej speedovej kapely? Mne sa pacia sablony aj melodika, vacsie priestory pre klavesy......a navyse ked sa nieco Darkmoorovi nepaci tak to musi byt "sakra dobre album" :)

9 / 10