Blonďatý střízlík John Lowery je znám zejména jako tajemná „pětka“ z dřívější sestavy geniálního amerického šaška a strašáka MARILYN MANSONA. Už v době, kdy John trápil struny u dekadentního principála, oplýval zajímavými nápady a jeho skladatelský talent byl v nemalé míře použit na dvou, podle mne nejlepších, Mansonových albech „Mechanical Animals“ (1998) a „Holy Wood“ (2000). Epizodní bylo pro Johna účinkování v krátkodobém elektro-rockovém projektu Roba Halforda TWO, se kterým nahrál jediné zajímavé album „Voyeurs“ (1998). John má však za sebou i dvě sólové nahrávky, kterými se zabýval po odchodu od MARILYN MANSON. V současné době je již přes rok zabydlen v sestavě dalšího šílence z americké komiksově rockové scény – Roba Zombieho. Mimo to se bokem podílel i na sólovém albu vitálního „kissáka“ Paula Stanleyho, které přichází na trh právě v těchto dnech. John Lowery má však ještě dost sil na vlastní kapelu, kterou nazval LOSER a se kterou se letos v létě pochlapil se zajímavým debutem „Just Like You“.
Loweryho LOSER se prezentuje jako o poznání klasičtěji střižená rocková formace, než on sám mohl kdykoliv dříve dokázat na kterémkoliv z alb svých výše zmíněných slavnějších šéfů. Americky střižený hard rock je v jeho podání velmi svěží, neotřelý, tvrdý i naopak kouzelně melodický. Johnymu se podařilo opatřit album jedenácti povedenými skladbami, které vycházejí z klasického rock ´n´ rollu a glam metalu. Lowery jde tedy ve šlépějích legendárních hair metalových kapel typu MOTLEY CRUE, SKID ROW nebo POISON. Zvuk je nadstandardně vygradovaný, moderní a poplatný době vzniku nahrávky. Skladbám nechybí vnitřní náboj, neotřelé nápady i výrazné refrény. Úspěšným tahem se ukázalo povolání fantastického Joe Graha na post vokalisty, jehož hlas nepostrádá potřebnou sílu, pevnost i nemalý rozsah. Už první skladba „The First Time“ je obrovským hitem, ale takových s plynoucím časem přichází celá řada. Napumpovaná, punkem šmrnclá „Away“ duní jako rozjetý motor dálkového tahače na nekonečně rovných silnicích amerického středozápadu. Naopak volnější skladbou je „5 a.m.“, která mi spíš připomene obyčejné, středoškolské rockové partičky bez potřebného záchytného bodu, jejichž klipy běží a jsou tolik v kurzu na nejznámějších hudebních kanálech. Hodná balada „Nobody Knows“ se spíš také hodí pro všeobecný mainstreamový program osvědčených rádiových stanic. Nejlepší skladby však teprve přijdou a jsou jimi mohutná „Disposable Sunshine“ s překrásným refrénem a podobně koncipované „Down“ a „Without You (Inside Out)“, které znovu nešetří povedenými motivy. Předposlední „Faithless“ je nabušená moderními riffy i tajemnou atmosférou. Album zakončuje houpavá, na kontrastech stojící skladba „Love“, plná něhy i vzteku.
Povedené album nové formace okolo talentovaného kytaristy a světoběžníka, který dosud stál ve stínů svých slavnějších frontmanů. Nemyslím si, že by šlo o album, které by ho nějakým způsobem mělo posunout do sfér komerční úspěšnosti, či vymanit jej ze stínu třeba MARILYN MANSON, ale s tím podle mne John Lowery do nahrávky ani nešel. Nahrál prostě kvalitní klasicky rockové album z vlastní potřeby se realizovat.
