Špína hardcoru, punku, rocku i noise-ambientu. Dneska to vezmeme zase tak trochu napříč žánry. Od mladé noise-blues-rockové naděje RED TORCH, která vydává pod křídly Silver Rocket, přes skvělé powerviolence splitko LILIXELBE a TERMINATOR-X, hrubozrný hardcore NERVY až někam k hluko-ambientním experimentům TALK=TROUBLE. A nesmím zapomenout i na punkovou tradici ve formě DEZIFEKCE a thrashové poetiky z PRŮMYSLOVÉ SMRTI. Co deska, to poklad.

NERVY - Nikdy jsme si nebyli rovni, ani ve smrti nebudeme

Má to hutnost a rezavost GATTACY, punkovost REMEK a štiplavost a náladovost LAKMÉ. Někde na pozadí je to furt to hardcorový emíčko, jen zavalené metrákem olezlé špíny. Bude to znít lacině, ale mnohokrát mě při poslechu napadlo slovo TREGEDY. Možná díky zpěvu, možná kvůli některým harmonickým postupům a stavbě skladeb. NERVY jsou ale neučesanější a hrubější. Někde hluboko na pozadí jsou pěkné melodie, jen je obrůstá opravdu silná krusta kytarového lišejníku. Za poslední rok jsem neslyšel moc vzteklejších desek, které vám jdou tak přímočaře po krku. Jo a taky to má tlak jak kráva.

https://nervypunx.bandcamp.com/album/nikdy-jsme-si-nebyli-rovni-ani-ve-smrti-nebudeme

TALK=TROUBLE – Ztracený víkend

Můj oblíbený ambientní drone bordel. Tři tracky označený římskými čísly. První je cinkající tajemství. Střeposkleněné zvuky a ambientní mlha, která se transformuje v neposlušnou hlomozící stěnu. Vlastně uklidňující. Jediné, co mi nejde do uší, je to zaskřípání ve 4:44. To mi pravidelně postaví všechny chlupy na krku. Dvojka v uších chutná, jako když zkoušíte vybitou baterku jazykem. Kovová příchuť a trylkující ručička ukazující napětí. Půl minutu před koncem smrt. Třetí je střetem plíživého industrialismu a nevinné přírody. Zneklidňující oxymóron. Něco, co nemůže fungovat vedle sebe. A přesto to tam je. A ani ten ambientní konec tento feel nevymaže.

https://talkistrouble.bandcamp.com/album/ztracen-v-kend

PRŮMYSLOVÁ SMRT – Pedagogika poražených

PRŮMYSLOVKA si zaslouží metál už jen kvůli názvům písniček. Anihilace Morálky. Válka o komfortní zónu. Lobotomie konzumem. Znásilňování okolností. Jinak agresivní thrashující hardcorepunková bestie ve vysokých obrátkách. Můžeš mít třeba výtky ke zpěvu, že je moc zahleněný nebo bublavý, ale zkus se o tom s tím Klingonem u mikrofonu hádat. Hudebně nic originálního, ale v rámci kapely dynamicky nejpestřejší a nejvyzrálejší nahrávka. Tihle pánové po dvaceti letech existence řemeslu rozumí. 

https://papagajuvhlasatelrecords.bandcamp.com/album/pedagogika-pora-en-ch

LILIxELBE / TERMINATOR-X - split

Dvě kapely, co spolu každou chvíli svádí bitvu. Absolutně žádný polemiky o tom, že tohle je to nejzábavnější splitko roku 2022. Intra, outra a kupa srandy mezi tím. LILIXELBE pravověrně přísahají na styl. Nejmladší přírůstek do tradiční rodiny powerviolence spolků. A že jich moc není. Drnčivá syrová strana desky. Všechny barvy a tvary subžánru, jak z učebnice. Od nasypaných náletů po houpavé zpomalováky. TERMINATOR-X jsou o poznání punkovější, vyznávající politiku typu kdo má hubu, ten zpívá. Maj tam sem tam ságo a theremin, ale nečekej alternativu. Čekej žesťovou anarchii a snahu rozvrátit amplitudu i frekvenci. A na konci jediná otázka. Jak to, že LILIXELBE nejsou letos na Obscene Extreme, vysvětlí mi to někdo?

https://lilixelbepowerviolence.bandcamp.com/album/split-w-terminator-x

https://terminatorx.bandcamp.com/album/terminator-x

RED TORCH - My Fridge is in Pain

Špína z garáže. Ale mladá a romantická. Kapela, která dokáže struny naprdět tak hrubě, že kdyby to bylo jen o trochu víc, tak ze zvuku zbude jen rejžák. Do toho nějaký ty jakobyhammondky a sem tam to prosolit harmonikou. Tempo ležérně elegantní. Trochu nihil. Vydává to na Stříbrných raketách, takže to je povinnost. Nahráno v Jámoru, což čti jako "pravdivě", s plovoucí dynamikou, chybama a se srdíčkem. To hlavně. Kde neni noiserock, tam je blues z industriální zóny za městem. A žádný hulákání. Tihle hoši normálně zpívaj. Hezky zpívaj.

https://redtorch.bandcamp.com/album/my-fridge-is-in-pain

DEZIFEKCE - Předstírat štěstí chce trochu cviku

Modla pravověrnýho hardcorepunku, který je hraný postaru přes melodicky postavený poctivý riffy. Byť občas ty melodie nejedou v harmoniích, který hladí proti srsti. Jihočeská štiplavost, kterou mají GRIDE nebo LAHAR, převlečená do punkovýho kabátu. Smrdí z toho dřevní kořeny žánru na domácí půdě. DEZIFEKCE je jeden z posledních mohykánů, který třímá zástavy starého hardcorepunku v podobě, která neuhne z cesty a současně dosahuje vysoké jakosti jak v instrumentální tak textové složce. A taky při tom vzpomínám na některé punkové modly z devadesátek. Takhle už moc kapel dneska nehraje.

https://papagajuvhlasatelrecords.bandcamp.com/album/p-edst-rat-t-st-chce-trochu-cviku