Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Poslední Watch Dogs pro mě byli mírným zklamáním, příběhovému DLC jsem přesto dal šanci a nelituji toho. Vrátit se do ulic futuristického Londýna v době, kdy jsou ve volném cestování stále nemalé zádrhele, bylo osvěžující. O to větší paráda to byla v tom, že se nevracíte jako anonymní postava z hackerské organizace, ale jako postava, kterou znáte z předchozích dílů. Ubisoft vyslyšel nářky fanoušků série nad jednou z největším slabin Watch Dogs: Legion. Tou byla absence silných charakterů. Odvážná herní mechanika, kdy jste si mohli do týmu naverbovat jakéhokoliv obyvatele města, měla nepříznivý vedlejší efekt. V anonymní skupině se rozplynuly charaktery. Zůstaly jen schopnosti a to bylo trochu málo, abyste si jakoukoliv z postav oblíbili nebo si k ní dokonce našli nějaký vztah.
Náhrada v DLC patří do zlatého fondu. Hlavní postavou je Aiden Pearce, za kterého jste hráli v prvním díle. Od té doby zestárnul, nabral zkušenosti a lehce zakysl. Jeho životní styl si vybral daň. I přes to cestuje do Londýna, kde žije jeho synovec. A hned v prvních minutách hry se začíná roztáčet příběh, do kterého velmi rychle promluví další kultovní postava Watch Dogs. Wrench je bez nadsázky nejvýraznější postavou celé série. Crustpunkový podivín, který téměř nikdy nesundá masku, se zálibou v hackování, elektrotechnice a výbušninách.
Děj je zasazen těsně za intro původní hry, kdy proběhl teroristický útok zvaný „Zero Day“, ale ještě se nestačila zformovat nová buňka hackerské organizace DedSec. Potkáváte tak postavy z původní hry, ale ty povětšinou netvoří hlavní dějovou linku. Ta se točí kolem dvou technologických organizací a snahy napřímo ovládat bojové roboty lidskou myslí. Ačkoliv příběh není nic špičkového, pro účely hry mi úplně dostačoval.
Oproti hlavní hře je největší změna v hlavních charakterech. Wrench má svůj nenapodobitelný smysl pro humor, Aiden svoji jízlivost. Oba hrdinové prochází vývojem a hlavně pak Aiden řeší celkem zásadní skvrny ze své minulosti. Právě to povyšuje prosté DLC nad hlavní hru. Obě velmi nesourodé figury tu skvěle fungují a vzájemně se doplňují.
Bohužel zůstalo i vše, co sráželo hlavní hru směrem k průměru. Podivný jízdní model aut a nepříliš velká nápaditost v misích. Většinou jde o to s někým si promluvit, někam se dostat a tam hacknout server nebo ukrást data. Většina herních mechanik zůstává stejná. Prostřednictvím vedlejších misí si můžete odemykat speciální schopnosti. Tady mám opět pocit promrhaného potenciálu. Se všemi těmi drony a technologickými hračkami šlo vymyslet mnohem nápaditější mise. Bohužel se nezměnila ani UI nepřátel, kteří se chovají stále stejně tupě.
Hlavně pro fanoušky série, kteří hráli oba dva první díly, ale bude mít DLC neopakovatelné kouzlo. V tomto ohledu vytáhl Ubisoft své největší trumfy a mě Bloodlines chytnul více než původní hra. Skvělá je i hrací doba, která se na střední obtížnost bude pohybovat nad deseti hodinami. Londýn je stále skvělou kulisou a "ray tracing" si tu užijete fakt naplno. Musím konstatovat, že od dob Zaklínače 3 tu asi nebylo tak důstojné DLC. Byť originální hra má do krále RPG přeci jen dost daleko.
Nemám rád Watch Dogs sérii(kromě jedničky ta byla fajn),dvojka byla už dost slabá a trojka je regulérní odpad jemuž nepomůže ani tohle DLC který jsem si já idiot na Epicu za 389kč dokoupil protože je všude docela chválený.Velká chyba! btw Grafika je hnusná a raytracing tomu nepomůže,nemluvě o brutálních hw nárocích.
Kanaďané mixují několik stylově blízkých přístupů, dominantní je riffová razance připomínající starší GOJIRA, do toho brutálnější death polohy s až disonantními prvky a nakonec i melodicky vláčné pasáže. Technické, agresivní, ale i temně atmosférické.
Na obale smrtka, mrtvoly, hroby, mlha. Na nahrávce tíživý death/doom, hluboký chrapot a malebný ženský zpěv. Nic nového v království pochmurném, ale poslouchá se to velmi dobře. Po dvou EP by si tihle Bavoři mohli konečně najít čas na plnohodnotné album.
Britské trio po barevně divoké předchozí desce "Blossom" přichází s důrazně metal/metalcore produkcí. Tentokrát se to hrne přímočařeji vpřed, ubylo melodií i mathcore divokosti. Ale švih a tlak PUPIL SLICER neztratili, takže stále kvalita.
Nejlepší deska od dob „Exit“ – a to je pro ROTTEN SOUND ta největší možná pochvala. Prakticky neustále se sype, zvuk je šťavnatý a celek působí jako sonická střela. Sympatické; tímto se vracím i k předchozím deskám.
Výtečný progressive/tech death metal. VOIDCEREMONY potěší jak staromilce, kteří přísahají na kultovní milníky od ATHEIST, tak střední třídu, která sází na pozdní DECREPIT BIRTH, tak i nováčky, kteří nadšeně naskočili na vlnu iniciovanou BLOOD INCANTATION.
Tak co chcete slyšet? Že ROTTEN SOUND prostě pod své standardy nejdou? A tentokrát jim k tomu stačí pouhých necelých 10 minut. Minialbum, které z jejich pohledu moc nového nepřináší, ale jako další munice pro explozivní grindovou palbu bohatě postačí.
Divoká mathcore/hardcore rubanice plná neurovnaných postupů a kontrastů. Surové a vzteklé skladby skupina nijak neuhlazuje a vypjatý vokál kouše s nenasytností dravce. Chvílemi jsem vzpomenul i na klasiky CONVERGE.