Asi jsem se v kině ještě nesmál tak, abych rušil ostatní. Asi mě u kresleného filmu ještě nikdy nerušili plačící dospělí pofrkávající do kapesníků. Asi jsem za posledních sedm let neviděl lepší pixarovku. Asi jsem nikdy neviděl horší pixarovský předfilm.

Film o tom, jak v hlavě jedenáctileté holčičky dovádí pět základních emocí, jež řídí chování i všech ostatních. Mimochodem prostřednictvím bojůvek o řídící panel ve velíně. V hlavě je výjimečný animák. V některých ohledech i sofistikovaný, je znát, že scénáristé načetli spoustu knih a najali psychology i psychiatry. Svět hlavy vykreslený s vtipem a obrovskou tvůrčí invencí. Chtěl bych vidět víc.  Bylo více než zábavné nahlédnout na okamžik do hlav i jiným, než hlavní hrdince. A skončit právě ve chvíli, kdy nastupuje puberta? To přeci nejde! Navíc, když mě nejvíce rozsekaly závěrečné titulky, při nichž se podíváte do mozkovny i některým domácím mazlíčkům. Chci vidět víc!