Od prvního EP uběhly čtyři roky a SKYWALKER si v té krátké době vybudovali stabilní pozici na domácí hardcore scéně. Jejich debutové album je široce rozkročeno mezi těžkotonážním hardcore a pop-punkovým cukrkandlem a tvoří nenudící, barevnou mozaiku, která i přes svoji pestrost drží pevně pohromadě. Popravdě nic lepšího než „Liberty Island“ jsem z domácí tvorby v rámci melodického hardcoreu vloni neslyšel a i přes to, že mi většinou chytlavé zpívánky u hardcoreových kapel otevírají kudlu v kapse, musím tady vyseknout poklonu. SKYWALKER prostě umí poskládat rozdílnou hudbu tak, aby ve výsledku nebyla cítit křeč. Poprockové písničky typu „Jelly School“ album přirozeně provzdušňují, stejně jako kytarové melodie, jež jsou citelně nasáklé americkými párty-punkovými výrostky.

Pokud se zaměříme na to, co tvoří základ této desky, je to bez pochyb energický melodický hardcore, který má rád halekavé refrény a zpívané tlumiče. Lopaťácká přímočarost tu nepůsobí fádně, protože si „Liberty Island“ rádo odskočí zablbnout jinam. Tu do elektrického intermezza, jindy k deathcoreových breakdownům. SKYWALKER natočili nenudící hardcoreové album, které obsahuje spoustu silných motivů v kytarách i zpěvu, a i když neoslní ničím novým, působí přirozeně a pozitivně.