Tuzemský příznivec karlstadské stálice VOMITORY má letos hned tři důvody ke spokojenosti. Prvním jsou krásné dvacetiny jeho oblíbené kapely, druhým pak dlouho očekávaný sedmý albový přírůstek a tím třetím potvrzená účast seveřanů na srpnovém klání pod zdmi josefovské pevnosti. Pro dnešek se zaměříme na položku číslo dvě a pod lupu opatrně položíme disk s tradičně výstižným a sympatickým názvem - „Carnage Euphoria“. Ještě před tím, než prohodíme pár slov k obsahu nahrávky, poprosím všechny osoby, pro které jest výraz „old school“ důvodem k otrávené grimase, aby se přesunuli do zákulisí, a to i se svými zasvěcenými komentáři o zbytečných deskách a nulových posunech. Děkuji.

Jestliže se minulé album „Terrorize Brutalize Sodomize“ přeci jen neslo ve znamení alespoň decentních změn (narážím zejména na přesun ze studií Berno do Leon Music za Rikardem Löfgrenem), novinka se opět ponořila do vod maximální zatvrzelosti. Kdysi jsem na adresu zavilých Švédů četl něco v tom smyslu, že pokud jste slyšeli alespoň jednu řadovku VOMITORY, rázem jste získali zcela kompletní přehled o celé jejich diskografii. To je samozřejmě nadnesené, nicméně v pevném sevření old schoolového chomoutu, a v tak přesně definovaných žánrových mantinelech nelze očekávat žádného zázraku ni revoluce. Tady platí pouze a jen staré známé a již notně otřepané pravidlo o „dobře odvedené práci“. Starého psa novým kouskům nenaučíš a Skandinávci jsou věrni svému řemeslu již dlouhých dvacet let. Snad jen člověk, který pozoruje krásy světa zkrze zamřížovaná okna ústavu pro choromyslné může v roce 2009 od VOMITORY očekávat jiné album než právě „Carnage Euphoria“.

Takže ano, VOMITORY neuhnuli ani o milimetr a znovu servírují old school death metal made in Stockholm opentlený odbočkami směr SLAYER, BOLT THROWER nebo CARNAGE. Zvláštní kapitolou je (ostatně jako vždy) atmosféra desky, jasně odkazující na prosinec léta Páně 1989, kdy se v jedné zapadlé kobce jménem Sunlight a pod dozorem jistého pana Skogsberga zrodil jeden ze základních pilířů severské školy. Samozřejmě, řeč je o ENTOMBED a jejich kultovním debutovém záznamu „Left Hand Path“. V tracklistu „Carnage Euphoria“ těžko hledat něco neočekávaného, či netypického, snad jen pod pohrůžkou násilí bych zmínil sedmou výsypku „Deadlock“ a upozornil na lehce blackový odstín kytar. Ovšem to rovněž není bůhvíjaká novinka, neb i na „Terrorize Brutalize Sodomize“ lze vystopovat pár podobných odboček, a to zejména ke stockholmské black/death metalové ikoně NECROPHOBIC. Podezřele může na první pohled působit stopáž závěrečné skladby „Great Deceiver“, přeci jen pět a půl minuty je na poměry VOMITORY až dost, nicméně po plíživé melodické předehře znovu nastoupí ofenzivní Gustafssonův drumming a veškeré dění se opět vrací zpět do dvacet let starých kolejí. Díky Bohu za to.

Ti, kteří si svojskou produkci VOMITORY oblíbili, budou spokojeni i tentokrát. Ostatním bude zase vadit stereotypní growl, zvuk ze šestnáctého století, jednoduché old schoolové houpačky z death metalové učebnice pro první třídu, kolovrátkové bicí a já nevím co všechno ještě. A hodnocení? V případě do morku kostí konzervativních kapel bych si tuto číslici nejraději odpustil, beztak má nulovou vypovídací hodnotu. Leč jest třeba učinit povinnostem za dost, pro dnešek tedy z palety možností vybírám za: