CHROME CELL TORTURE - Ibiza
Zajímavý postpunk z Austrálie. Deska kličkuje někde mezi pocitem svobody a bezmoci. Dravost punku se tu střídá s výraznější melodikou a emotivním projevem oscilujícím mezi zranitelností, vztekem a euforií.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
METALLICA vás chce na svojom turné. Vy s vďakou odmietnete, musíte sa venovať dokončeniu svojho nového albumu. Viete si predstaviť takúto situáciu? Sotva. Nie ste totiž LAMB OF GOD. Ak by sa ma nejaký metalový greenhorn spýtal na naozaj kvalitnú, modernú a zaujímavú kapelu súčasnosti, bez mihnutia oka mu odporučím album „Wrath“, práve od týchto machrov z amerického juhu.
Krok za krokom. Jeden úspech za druhým. Pochvalné uznania kritikov, popredné miesta v rebríčkoch predajnosti, nominácia na cenu Grammy – ostatné roky v kariére LAMB OF GOD sú učebnicovým príkladom zaslúženého zbierania plodov dlhodobej ťažkej práce. Pure American Metal je v prípade LAMB OF GOD a ich v poradí už siedmeho albumu hrozivým kolosom požierajúcim trendy a štýly posledných dvoch dekád. Vypľúva ich do nás s neuveriteľnou intenzitou, v šokujúcich vlnách zvukového násilia. LAMB OF GOD nepopierajú svoje korene. Zvlášť tie južanské. S pritiahnutím za vlasy a použitím obligátneho „keby“ by sa dalo povedať, že „Wrath“ je nádhernou ukážkou toho, ako by mohla znieť PANTERA, keby ešte žil Dimebag, keby sa nehádali s Anselmom a keby celú legendárnu štvorku neprestali múzy bozkávať po vydaní neprekonaného monolitu „Far Beyond Driven“. Je v tom kopa SLAYER, hardcoru, je to výsmech celej plejáde netalentovaných metalcoreových kapiel. LAMB OF GOD v roku 2009 jednoducho vládnu.
LAMB OF GOD boli vždy vynikajúci muzikanti. Čo však predvádzajú na svojej novinke, presahuje všetky optimistické očakávania fanúšikov. Bubeník Chris Adler je skutočnou ikonou súčasného metalu. Od čias fenomenálneho Marka Zondera z FATES WARNING som nepočul niekoho, kto by takýmto šialeným spôsobom šantil s činelmi. Dokonale technicky prevedené, vynaliezavé a inovatívne riffovanie bradatých gitarových hrdinov, parádne sóla, vďaka fantastickému zvuku nádherne čitateľná basgitara, úžasný Randy Blythe s variabilným, prekvapujúco pestrým spevom a k tomu navyše nenápadné drobnosti majstrov, ako napríklad povestná koncertná srandička – zvukový efekt, pri ktorom sa vám žalúdok tlačí cez uši von (použitý v skladbe „Dead Seeds“), LAMB OF GOD to všetko podávajú v ucelenom luxusnom balení potvrdzujúcom nadvládu metalovej muziky vo sfére takzvanej populárnej hudby v zmysle posudzovania koncentrácie inštrumentálneho a aranžérskeho umenia.
„Wrath“ je čírou podobou toho najlepšieho v súčasnej tvrdej gitarovej muzike. Veľkým prekvapením bude každá jedna nahrávka v roku 2009, ktorá sa svojimi kvalitami bude približovať čo len na dostrel k tomuto zázraku.

LAMB OF GOD v roku 2009 vládnu!
9,5 / 10
Randy Blythe
- spev
Mark Morton
- gitara
Willie Adler
- gitara
John Campbell
- basgitara
Chris Adler
- bicie, perkusie
1. The Passing
2. In Your Words
3. Set To Fail
4. Contractor
5. Fake Messiah
6. Grace
7. Broken Hands
8. Dead Seeds
9. Everything For Nothing
10. Choke Sermon
11. Reclamation
12. We Die Alone (bonus)
13. Shoulder Of Your God (bonus)
14. Condemn The Hive (japonský bonus)
Into Oblivion (2026)
Omens (2022)
Lamb Of God (2020)
VII: Sturm Und Drang (2015)
Resolution (2012)
Wrath (2009)
Sacrament (2006)
Ashes Of The Wake (2004)
Terror and Hubris (DVD) (2004)
As The Palaces Burn (2003)
New American Gospel (2000)
Burn The Priest (BURN THE PRIEST) (1998)
Vydáno: 2009
Vydavatel: Roadrunner Records
Stopáž: 44:45
Produkce: Josh Wilbur
Fajnove album dobre sa to pocuva hned prve pocutie ma toto album zaujalo. A to nesli s Metallicou na turne kvoli nahravaniu nemusia vobec lutovat. S tymto albumom si vystacia na turne aj sami. Po par pocutiach mozem dat s kludom ...
Zajímavý postpunk z Austrálie. Deska kličkuje někde mezi pocitem svobody a bezmoci. Dravost punku se tu střídá s výraznější melodikou a emotivním projevem oscilujícím mezi zranitelností, vztekem a euforií.
Novinka od texaských maskovaných výtržníků je přesně tím typem desky, který vás nechce bavit, ale brutálně převálcovat. Naprosto hrubá a zemitá směs noise rocku a neandrtálského hardcore punku srší frustrací na všechny strany.
Orchestrálně pojatý power metal příliš nevyhledávám, ale pokud jde o takovouto kombinaci citlivě stavěné melodiky, progresivních prvků a silného vokálu, pak nezbývá než ocenit slušně odvedenou práci.
Aktivistický deathcore stále drží vlajku boje za práva zvířat hrdě vztyčenou. Naštěstí má i reprezentativní hudební doprovod, takže soundtrack k terorismu masokombinátů a jatek jako když najdete. Dlouhodobá jistota žánru.
Japonští náladotvůrci v sobě dokážou skloubit shoegaze, indie kytarovku a post-punk s překvapivě rockovým důrazem, a současně zasněným lehkým ženským vokálem. Výsledkem je velmi osobitá a fungující fúze éterické atmosféry a přímočaré energie.
Zajímavě žánrově neukotvená originální deska. Dánská parta kolem excentrické zpěvule Shaam Larein mísí black metal s goticko-okultním rockem, punkovou energií i epickým heavy metalem. Výbušná, roztěkaná a zároveň překvapivě soudržná a atmosférická směs.
Pozoruhodný kousek. SELENOPLEXIA se věnují black/death metalu s tím, že ho podávají v notně technicko-progresivní formě. Melodie, disonance i krásně rovné blackové pasáže. Velice široká paleta extrémních i čistých zpěvů. A taky Colin Marston za mixákem.





