A máme tu další ze série demonahrávek. Dovolte mi, abych vám představila metalcoreovou partu z Moravského Písku DEATH IN RED, která se snaží dostat do našeho podvědomí stejnojmennou prvotinou. Navzdory všeobecnému trendu, postihujícímu nejen metalovou hudbu, otextovat skladby v angličtině, se najde i pár skupin, které jdou proti proudu a předávají nám své myšlenky v češtině – tak, aby jim každý rozuměl. Samozřejmě pak o to více záleží na obsahu, protože, přiznejme si upřímně, plno posluchačů angličtinu pouští stejně nadšeně jedním uchem tam, jako druhým zase ven. Nastává však otázka, jestli textař nepřecenil své síly. Výskyt kvalitních česky zpívaných skladeb je ovšem žalostně malý, a tak jsem většinou k podobným počinům řádně skeptická. Nejinak jsem přistupovala i k „Death In Red“.
Delší půlhodinka je rozdělena na sedm písní, z čehož jen dvě jsou anglicky. České kousky se ale rozhodně nemají za co stydět. Dokonce bych řekla, že jsou lepší. Na druhou stranu mám pocit, jakoby texty psali dva rozdílní lidé. Jak jinak si vysvětlit odlišnosti jako:
Proč muselo se stát, že přehmat v pravdě čistý nám nezajistil mír,
já jsem to zjistil...
Myšlenkový tok jedinou zbraní je, roli nehraje věk v řečišti myšlenek,
já jsem to zjistil.
(„Priority“)
… naučit se poslouchat víře navzdory, náš, váš, všech, cizí, názory,
hlavy sekat, hlavy sekat, sekat, hlavy sekat, sekat sekat..
(„Life In Red“)
Na druhou stranu, každý z nás má v sobě dva světy, dva úhly pohledu. Tak proč se jim bránit... ,,Priority“ otevírá celou desku a líbí se mi jak hudebně, tak textově. Spolu se skladbou „Halucinace“ bych ji označila za nejpovedenější na albu. Všechny písně vyzařují zvláštní pesimistický nádech, není divu, když se vyjadřují k dnešním problémům a rozebírají pocity. Sama kapela by svoji tvorbu zařadila někam na pomezí metalcore/hardcore/nu-metalu se špetkou death metalu. Opravdu v metalcoreové tvorbě DEATH IN RED najdeme plno vlivů. Vzniká tak zvláštní fůze umocněná českými texty, na které kapela klade velký důraz.
Demo, které kluci z Moravského Písku nahráli, se nemá za co stydět a stojí za povšimnutí. Většinou první slovo, které vám přijde na jazyk, je to správné, to, co přesně vyjadřuje, co cítíte, aniž by jste danou věc nějak ospravedlňovali či přespříliš rozumově posuzovali. Překvapení! Je plno desek, které jsem při prvním poslechu shledala nudnými, nezajímavými, ale něco v nich mě donutilo pustit si je ihned znovu nebo se k nim po čase vrátit. A většinou, světe div se, jsem si je oblíbila. Ale ani s překvapeními to není tak docela spravedlivé: Do světa je vpuštěna očekávaná deska metalového velikána a vy se slzou v oku zhodnotíte, že je „vcelku dobrá" a nevyhnete se zklamání. Když ale ohodnotíte neznámé demo slovy „vcelku dobré!", zbystříte a se zájmem budete pravděpodobně dráhu skupiny sledovat. Tímto albem jsem poměrně překvapená, je totiž ,,vcelku dobré". Myslím, že hodnocení 6/10 si rozhodně zaslouží.
