V-Dur: Představa, že trigger je usnadňovadlo, je velmi běžný omyl a podle mě neni náhoda, že si to myslí výhradně lidi, kteří si osobně nikdy nezkusili zahrát na buben snímaný triggerem. Kdokoliv to kdy zkusil, by takovou ptákovinu nikdy neprohlásil.
Ano, trigger pomáhá rovnat dynamiku do latě, ale to je všechno, co se usnadnění týče. Jinak je to jen a jen komplikace. Hlavně mnohem méně odpouští chyby než mikrofon (každičká mininepřesnost je strašně slyšet). Mikrofon je v tomhle milosrdně benevolentní.
Věř, že v první lize extrémního metalu používaj triggery naprosto absolutně všichni. Jedinej, kdo teď experimentuje s mikrofonovym nazvučením kopáků je Roddy se svym projektem SERPENTS RISE, ale to jen díky tomu, že nehrajou živě. Na albu se to dá ošéfovat, pokud je bubeník jó frajer. Dá se to ještě zvládnout jako představení bubeníka společně s nahrávkou puštěnou do PAčka, ale jakmile by to bylo živě, tak i Roddy zapojí trigger. Nejde to bez toho.
Tohle je asi největší maséřina síly kopáků v extrémních rychlostech: http://www.youtube.com/watch?v=XKWr9a2fikE ... A ani Romain se bez triggerů neobejde. Ani TOHLE nestačí, pokud spustí extrémně metalová kapela na velkym pódiu. Ono to totiž neni o neschopnosti hrát dost velkou silou, ale o tom, že od určitýho tempa už je potřeba specifickej zvuk, kterej přirozenou cestou z akustickýho bubnu nedostaneš.
Takže je to spíš o tom, jestli je prasárna takový tempa v hudbě používat. Ale to ať už si každej vyřeší sám se sebou.
Nicméně prostě a jednoduše: triggery NEJSOU jen šizení a zjednodušování. Ani v nejmenším.