Jééé, to je ale pěkná recenze. Mě se náhodou RIPovy články velice líbí. Jsou neotřelé a čtivé, přesto sdělné. Neobsahují sice patřičné množství milionkrát zopakovaných frází a všeobecně srozumitelných výrazů jako "pregnantní", "progresivní" či "tlačit na pilu", nedodržují ani doporučenou formu novinového sloupku popsanou tak pěkně v knize pana Bedřicha Nudného "Jak Psát Články O Hudbě, Které Nikomu Nic Neřeknou, Ale Zaplní Přesně To Správné Místo Na Stránce" (vydalo nakladatelsví Vaše Vojsko v Bukurešti roku 1957), dokonce ani nepopisují jednotlivé skladby akord po akordu, nicméně i neznalému čtenáři dokáží poskytnout právě to množství informací, které potřebuje. Laskavý čtenář by ovšem neměl trpět absencí základních smyslů, především pak smyslu pro humor. Všudypřítomné předsudky (například vůči autorově osobě), kterých je dnes pomalu víc v UG než v mainstreamu, pak pochopitelně dojem z četby taktéž kazí...