K tomuhle albu jsem se dostal přes kamaráda. Původně jsem si (asi jako všichni) myslel, že se smíchy roztrhnu až na Aljašku, ale jaké bylo moje překvapení, když jsem si pustil "Don't You Cry" a potom ještě "Goree". Tak chytlavé melodie, precizně zahraná kytara, etnické vlivy a vůbec celé aranžmá - to je standart tak u Petera Gabriela, ale u Stevena? Prostě, abych to tak nějak řekl jeho slovy "Tak teď Vám pořádně natřu prdel, sráči." ( s tečkou na konci věty - u něho je použití vykřicníků naprosto nemístné ;)) A taky, že natřel...