Zatímco každý z kvarteta předcházejících dílů série o mladém čaroději fungoval dobře jako samostatný celek (jak v knižní, tak i filmové podobě) a vždy byla zápletka každé části dotažena až do konce, tak zrozením Lorda Voldemorta na konci „Ohnivého poháru“ začíná jakási „temná trilogie“, kde už jdou stranou kratochvíle jako „Famfrpálová liga“, čokoládové žabky a v některých případech je přehozeno na vedlejší kolej i učení, dosavadní hlavní náplň Harryho života v Bradavicích. Ve finálním trojboji („Fénixův řád“, „Princ dvojí krve“ a „Relikvie smrti“) už jde prostě jen o to, jak zatnout Voldemortovi tipec.
Příběh „Fénixova řádu“ je na našich stránkách popsán zde, proto se budu věnovat filmovému zpracování jako takovému. Je jasné, že tak obsáhlé knihy, jako jsou ty o HP, se jen těžko vměstnají na filmové plátno bez toho, aniž by se z jejich příběhu něco nevyškrtlo. Tomuto faktu se samozřejmě nevyhnul ani pátý díl – není tu ani zmínka o „famfrpálu“, Percyho názorovém odtržení od rodiny, Hagridova výprava za obry téměř ignorována, šmahem je vzata i soukromá lekce „nitrobrany“, není zde nic ze studentských zkoušek, návštěvy nemocnice u svatého Munga, fyzickém útoku skupiny profesorky Umbridgeové na ostatní profesory, ani z demolice Brumbálovy pracovny. Diváci znalí knihy zřejmě nespokojeně zabručí, na rozdíl od těch druhých mají ale tu výhodu, že znají okolnosti a chápou dějové linie a zvraty, které jsou na první pohled zmatené a nelogické. Například již zmíněná scéna s „nitrobranou“ a Snapeovým odmítnutím dále ve výuce pokračovat je vzhledem k důležitosti oné činnosti jednoduše odfláklá.
Nové charaktery ve filmu jsou ztvárněny skvěle – bezchybné je podání hlavní záporné postavy tohoto dílu, profesorky Umbridgeové, Imeldou Staunton, na krátkém úseku exceluje Helena Bonham Carter coby šílená Belatrix a přesně do mých představ se tvůrci trefili i při výběru Evanny Lynch jako představitelky zasněné Luny. Od takových zvučných jmen jako jsou Alan Rickman (bohužel, ten moc prostoru ve filmu nedostal), Ralph Fiennes, Jason Isaacs, Gary Oldman nebo Robbie Coltrane nic jiného, než bravůrní výkony, které všichni podali, čekat nelze a rozhodně nezaostávají ani herci představující ústřední trojici. Trošku se však obávám toho, jak budou vypadat v době natáčení posledního dílu – je fakt, že při dnešní úrovni maskérství je možné z gruntu změnit úplně kohokoliv, ale pokud by třeba Hermioně v mezičase narostl dvakrát takový zadek, případně prsa-čtyřky, bojím se, bojím, že by to byl pro filmový štáb neřešitelný oříšek…
Jak jsem již načrtl v úvodu – filmy s Harrym Potterem mohou těžko aspirovat na nějaká ocenění kritiků, či filmových akademií, jsou to spíš taková zrychlená převyprávění knižního děje v luxusním balení, takže „popcornová mládež“ jistě ocení zdařilé triky a práci kameramana, na druhou stranu dost pokulhává scénář (ale to už jsme si objasnili, proč tomu tak je) a místy se dočkáme naprosto příšerných dialogů („jsi jen dobrý člověk, kterému se stávají špatné věci…“ BRRR). Celkově vzato se ale jedná o další zdařilé pokračování série – pro fanoušky povinností, pro ty ostatní příjemné zpestření letošní filmové nabídky.
