Scházíme se po třetí a ač se snad původně zdálo, že to bude naposledy, opak je pravdou, ale o tom až někdy příště. Pro tentokráte se spokojme s konstatováním, že Šerou hlídkou celý příběh vrcholí a končí. Dobří budou odměněni spokojeným životem, bohatstvím, slávou a láskou až do konce svých dní a ti špatní zasmrdí svými hříchy kotle v podzemí moskevského pekla. Že to není lákavá představa důstojného završení tak slibně rozjeté série? Nemusíte mít strach, nic podobného mistr Lukjaněnko nepřipustí a naše hrdiny ještě čeká pořádná dávka nezodpovězených otázek a polovičatých odpovědí.
Začínáme povzdechem nad mizejícími moskevskými dvorky, jenomže jádro pudla je samozřejmě zakopáno úplně jinde. Máme tu totiž jednu neznámou osobu, obyčejného smrtelníka, který chce být Jiný. Ví na někoho, snad i hodně vysoko postaveného v hierachii hlídek, dosti citlivou věc a nezdráhá se ji použít. Svoji diskrétnost tak nabízí na oplátku za službu, která nemá obdoby a kterou snad ani není možné provést (nepočítáme-li nějaké ty hodně svazující upíří či vlkodlačí praktiky). Dávno zapomenutá, či snad neexistující kniha, v průběhu staletí zašlý proces, jak běžného člověka přetransformovat v šeromilce - to je nástin hlavní zápletky a také téměř to poslední, co vám z děje prozradím. Snad ještě, že se vracíme ke schématům známým z prvního dílu, hledáček tedy opět pevně zaostřen na starého dobrého Anton Goroděckého, nyní již svázaného dvojitou starostí, když ke Světlaně přibyla dcerka Naďa (mimochodem pochopitelně velká kouzelnice, jak také jinak). Anton totiž jednoho dne dostane mimořádnou dovolenou, což je podezřelé snad ještě víc, než kdyby Zavulon s Geserem přestali intrikovat. A že jej místo zaslouženého odpočinku čeká jen další práce, nástrahy a strádání je pochopitelně nabíledni. Ten hoch si zkrátka neodpočine...
Sergej Lukjaněnko nám předhazuje návnadu přesně v takové podobě, na jakou jsme mu už po dvakráte spolehlivě zabrali. Příběh (typicky dělen na tři části) má spád horské dráhy, všechno souvisí se vším, budou se hodit znalosti z předchozích knih a i ještě nedávno naprosto průhledné události dostanou jiným úhlem pohledu nová stínítka. Postupně tak, přes jednu vhodně zapomenutou Temnou čarodějnici, rockového muzikanta nadšence, úryvky z písní různých interpretů či tradiční odkazy schované v autorově státní příslušnosti (agent Stierlitz kupříkladu) dospějeme až k nejzásadnějším otázkám života Jiných. V novém světle pohlédneme nejen na Hlídky jako takové, ale ostrým kritickým svitem budeme moci prozkoumat praktiky Inkvizice, a aby toho snad nebylo málo, uvidíme čeho všeho je schopný jeden zoufalý mág pro záchranu nevinných životů i tajemství, ač se snad původně jevil tak stěží na třetí kategorii.
Zkrátka a dobře, všechno co nás tak bavilo ve dvou předchozích případech Šerá hlídka nasála jako nenasytná houba, navíc většinu starých událostí přetavila do nového a naprosto přirozeně fungujícího příběhu s grandiózním a velkolepým finále. Tohle je určitě nejlepší kniha z celé série a zároveň strhující závěr, který odkryje téměř všechny tajné trumfy. A v této souvislosti jen zamrzí (již vyšlá) další kniha o hlídkách, která podle podle dosavadních ohlasů kvalit trilogie bohužel ani zdaleka nedosahuje.
