HELEVORN - Espectres
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
a nezapomeňte zkontrolovat UNBROKEN, 108, DEADGUY, DISEMBODIED, BLOODLET, BOTCH, COALESCE, UNDERTOW, MORNING AGAIN, SHAI HULUD, DAMNATION AD. a stovky dalších
ještě k tej diskuzi tam dole. Biohazard, SOIA určitě ano, k nim ještě Refused, Snapcase, Earthcrisis, Death Before Dishonor, Integrity,Vision Of Disorder,.. ale Madball a Agnostic ty ne, nevím proč ale nikdy mi neuchvátili
koscj: promiň, ale jseš hluchej :))
Pridal som drupík... :)
Rozhodně Madball vedou... kult
Z týchto kapiel, čo tu rozoberáte, boli vždy najlepší Biohazard, ktorí síce nie sú pravoverní HCčkári, ale to sa mi na nich práve páči :)
PRO-PAIN mám veľmi rád, ale MADBALL, SOIA a AF vždy boli a budú úplne iná liga.
U mě to bylo právě naopak MadBall vládli všem, u Biohazard ze možná dobře zaskotačilo a Pro Pain byli spíš nemocní (v ne moc dobré slova smyslu)...
Biohazard byli na BA09 mocní, s tím souhlasím. Madball byli ale mizerný, pro mě tenkrát těžký zklamání.
OT: Sice to není k nové desce PP, ale když jsem minulý rok viděl naživo na BA souputníky MadBall a Biohazard a poté na Trutnově Pro Pain, tak ti svým kolegům nesahali ani po kolena. Průšvih to nebyl, ale MadBall (a Walls of Jericho) nakopali prdel všem NYHC ovlivněným...
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Fínsky melodicky death so štipkou blacku som objavil až tento rok, ale hrali mi v aute i doma celé leto. Ich siedmy album som teda privítal s rozkročenou náručou a oni ju naplnili po okraj. Nič prelomového, skrátka ich osvedčená kvalitka.
Třicet let po založení je HORNA ve formě. Starý kozel Ville Pystynen, nestor finské blackové scény, za to umí vzít. Ostrý vysypaný BM, halekavá finština a taky rock'n'roll. A skvělé nápady, třeba ústřední melodický motiv v "Hymni II" z hlavy nedostanete.
Hleďme, kolega Noisy deklaruje SACRILEGE. Inu, SARCASM jsou jati hluboko v deathmetalových devadesátkách (založeni 1990, reaktivováni 2015) a navíc mají i blackový "edge". Jsou tam i DISSECTION, jinak je to spíše standardní, ničím nevybočující deska.
Hrací čas / počet zajímavých motivů = koeficient ochoty mačkat "replay". WINTERFYLLETH hrají (bez dvou bonusů) hodinu a tentokrát jsou bohužel na nápady skoupí. Nebýt "Upon This Shore" s WOODS OF DESOLATION / REMETE vibes, nebylo by moc kde brát.
Francouzská parta si za cíl snažení vytyčila instrumentální postmetalovou hudbu, kterou se snaží pojmout v maximální šíři. Koketuje tedy s lehkými postrockovými náladami i ponurou atmosférou doom metalu. K tomu výpady ke klasikům CULT OF LUNA. Povedené.
Při svém debutu pod "majorem" předvádějí WOLFBRIGADE svůj standard. Bylo už i lépe, ale mohlo být i hůř. Dominující pogo střídají vály v rychlejším středním tempu a prostě to klasicky dobře odsejpá. Častěji se však asi budu vracet ke starším nahrávkám.
Vložit diskusní příspěvek