CITRON - Bigbítový pánbů

CITRON - Bigbítový pánbů

CITRON - Bigbítový pánbů

CITRON - Bigbítový pánbů

Nevyvolá zřejmě nic tolik ohlasu, jako když zavedená a roky prověřená kapela typu CITRON vydá po předlouhých osmnácti letech (během nichž ovšem prakticky stále existovala) nové studiové album. Mnozí se budou ptát, jestli to vůbec má smysl, mnozí za tím budou dokonce cítit jen chladný ekonomický kalkul a mnozí jiní, především pak ti z druhé strany pomyslné barikády, v tom naopak budou vidět naprosto výjimečný okamžik, který už také velmi lehce může být posledním svého druhu. Každý z nich dozajista bude mít svou pravdu, jejíž fungování bude ovšem tak jako tak nejprve vhodné vůbec vyzkoušet na desce samotné. Jak tedy vypadá onen „Bigbítový pánbů“, jemuž se nyní letitou kariérou prověření CITRON zpovídají?

CITRON

V první řadě zapomeňme na jakákoliv podezření ohledně čistoty prvotních úmyslů kapely při realizaci své teprve šesté studiové nahrávky. Nejenže v době všemocného internetu, kdy se všude žehrá na prodejnost hudebních nosičů, je to bohapustý nesmysl, ale především nelze přeslechnout tu jakousi opravdovost, která z celého alba přímo vyzařuje. A ta zahrnuje nejen výborný, dynamický a přesně čitelný zvuk, ale především výkon celé kapely (tradiční původní čtyřku doplňuje druhý kytarista Jiří Šperl), který je na mnoha místech opravdu přesvědčivý. Skoro jako kdyby legendární elpíčko „Plni energie“ vyšlo teprve předloni, pak se revolučně změnily nahrávací poměry a „Bigbítový pánbů“ to všechno bezprostředně následoval. Pravda, úplně by to neodpovídalo dobovému nástupu heavy metalu a jeho tehdejší překotné evoluci, respektive spíše by to svědčilo proti CITRONu, který by se takto poněkud nebezpečněji odchýlil směrem k tradiční české rockové zábavě. Ale ať. Dostatek slušného a stylově konkurenceschopného materiál tomuto albu zkrátka upřít nelze a to se zrovna nemusíte ptát pamětníků a skalních příznivců.

Plni rock/metalové energie tak pánové zůstávají, i když už jim kolikrát táhne na šedesát. Ve svižných věcech typu „Jen se hýbnout“ a „Bigbít“, ve střednědobé klasice „Kurtizány“, ve výborném polobaladickém titulním kusu nebo ve vzletném hymnusu „Rock´n´roll démon“ (svou houpavostí připomínajícícm třeba Tanjinu klasiku „Nad hlavou létá Rock´n´roll“), plném vskutku barevných kytarových kousků. A nebýt některých textových přešlapů (zmíněná lyrická oslava prostitutek už je jen třešničkou na tomto tak trochu citrónovém dortíku) a trochu hluššího konce alba, znenápadněného také možná až příliš vysokým počtem balad („Spěchej lásko má“ by v této kategorii stačila až až), byla by to vskutku bibgítová práce v tom pravém slova smyslu par excellence. Bigbítový pánbů, zdá se, má zkrátka stále ještě pro CITRON nějakou tu slabost.

 8

Louis

Verdikt

Malá česká slavnost (zahradní) a s ní i pánové s dobrou pověstí, kterou si tímto albem rozhodně nezkazí.

Hodnocení

Autor
6,5 / 10
Redakce
6 / 10
Čtenáři
6,6 / 10

Další informace

Stopáž: 50:12

Produkce: Steve Walsh
Studio: Citron, Ostrava

www.citron-group.cz

Sestava

Skladby

  1. Jen se hýbnout
  2. Kurtizány
  3. Bigbítový pánbů
  4. Rock´n´roll démon
  5. Bigbít
  6. Spěchej lásko má
  7. Zpověď
  8. Hroší kůže
  9. Zlodějka spánku
  10. Smíření
  11. Moje noční filmy
  12. Bigbítový pánbů (piano verze)

Jiné pohledy

6 / 10
Nostalgií při tomto hodnocení netrpím, jelikož rozhodně nepatřím mezi jedince, kteří ve sněhobílých čínách a džísce s nášivkou CITRON stáli frontu před Supraphonem na právě vycházejícího „Radegasta”. Také mě určite nepřísluší široce filozofovat nad vztahem historie vs. součastnost skupiny, kterou jsem vlastně pořádně zaregistroval až během jejich vystoupením v Plasech l.p. 2000, kde byla opravdovou ozdobou čundr-rock-made-festivalu. Bigbít, jež skupina tak vehementně vyzívá, dle mě buď nakopává nebo ne. Pokud ne, tak je všechno špatně a bič se jednoduše najde na texty i na muziku, následně dostávající pitomou visačku agro. Pokud ano, tak se dá dost vrzajících věcí zkousnout včetně nesmírných krás a kontroverzně roztomilých kombinačních možností mateřského jazyka. V případě „Bigbítového pánbů” jsem na spokojené straně barikády a říkám album má smysl, protože nenabízí zrovna málo. Zvukově je materiál hezky ošetřen a vybaven zajímavou kytarovou prací, největším to plusem celé kolekce. Zpěv mající svojí vlastní barvu (a to se cení) se zbytečně necpe tam, kde nemá co dělat a chválihodně pokrýva hudební obsah, jenž celkově dodává příjemnou i když nepříliš semknutou atmosféru, zamítající námitky obžaloby indikované výše. Řeknu to ještě jinak: Pokud by mě někdo tohle CD dal darem, tak by mě velmi potěšil, pokud bych si ho měl sám o sobě koupit, tak si dám načas a budu se dívat po bazarech a uvidím zda-li bude mírné nadšení přetrvávat až ke konečnému uskutečnění investice.
Subeer | 30. září 2010