PRO-PAIN, DO OR DIE, MINDSTAB, MADE BY THE FIRE - Plzeň, Pod Lampou - 7. září 2004

PRO-PAIN, DO OR DIE, MINDSTAB, MADE BY THE FIRE - Plzeň, Pod Lampou - 7. září 2004

PRO-PAIN, DO OR DIE, MINDSTAB, MADE BY THE FIRE - Plzeň, Pod Lampou - 7. září 2004

PRO-PAIN, DO OR DIE, MINDSTAB, MADE BY THE FIRE - Plzeň, Pod Lampou - 7. září 2004

Letos již podruhé zavítali PRO-PAIN, žijící legenda NYHC, do České republiky. Tentokrát se dočkala Plzeň, kam si do Divadla pod Lampou tito newyorští „energetici“ přišli vybít své napětí. Čekal tam na ně slušně zaplněný, nikoli přeplněný klub, ve kterém atmosféra postupně vygradovala v konečnou explozi thrashcoreové klasiky, kterou rozpoutal Gary Meskill a jeho parta.

MADE BY THE FIREAle vezměme to pěkně postupně, něco po osmé se na v té době dvěma bicími přeplněné pódium dostavilo plzeňské trio MADE BY THE FIRE aby předvedlo svou hudební schýzu. Přestože jsem k této partě přistupoval s určitým despektem, zcela neobjektivně způsobeným zdánlivě přemrštěným obdivem kolegy RIPa i skutečností, že tahle plzeňská skupina hraje téměř výhradně instrumentální hudbu a za léta svého působení nebyla schopna nahrát byť jediný obyčejný demozáznam, musím nakonec pouze a jedině uznale pokývat hlavou. MADE BY THE FIRE jsou evidentně velmi slušně instrumentálně vybavenou sebrankou které nechybí viditelná chuť to rozbalit naplno a naservírovat do hlaviček posluchačů kus pořádně energické a nadupané hudby. Bylo vidět jak jim to jde přímo z nervů a jak si své vystoupení užívají, a to se samozřejmě projevilo i navenek. Jejich hudba pulzovala od třeštivých gradujících kudrdlinek k rytmickému dusání a naplnila klub silnou atmosférou. Znělo to jako byste procedili MESHUGGAH a KORN přes síto, okořenili to hardcoreovou i jazz příchutí, a pak to trychtýřem nalili do rezavého vodovodního potrubí, které se chystá každou chvílí roztrhnout. Tak nervně působící produkce byla skvělým vstupem do večera. Snad jen absence jakéhokoli vokálu vytvářela chvílema dojem určitého prázdného místa, které by si zasloužilo být zaplněno. Času bohužel i díky zpožděnému začátku akce nebylo příliš a tak vystoupení MADE BY THE FIRE bylo opravdu krátké, a všem kteří se jako já do energické produkce plně vnořili nevnímajíce čas, se muselo zdát ještě kratší.

MINDSTABPo odklizení druhých již nepotřebných bicích, patřících právě MADE BY THE FIRE, zaplnili uvolněné pódium belgičtí MINDSTAB, skupina založená roku 1996, na jejímž kontě jsou dvě plnohodnotné desky. Dalo by se tedy říct, že tito Belgičané už mají něco za sebou a i díky jejich přítomnosti na tomto právě probíhajícím turné by měli mít koncertování v krvi. Nevím zda to bylo nějaké rozčarování po bouři, kterou před nimi rozpoutali „Mejdi“, ale hudba MINDSTAB příliš za srdce nebrala (a to i přesto, že několik mě známých studiových kousků se zdálo celkem solidních). Skladby sice nepostrádaly náboj a přelévaly se od ostře pulzujícího hardcoru k moderněji, bráním se napsat nu-metalově, pojatým melodičtějším pasážím, ale jako by tomu chyběl prvek nějakého překvapení a melodické refrény nejasně zanikaly jednak pro vlastní absenci výraznější chytlavosti, ale překvapivě také díky v té chvíli poněkud nevýraznému nazvučení vokálů, překvapivému právě proto, že jinak byl zvuk po celý koncert více jak dobrý a následní DO OR DIE a hlavně samotní PRO-PAIN si na absenci potřebné ostrosti a razance „hluku“ nemohli ztěžovat. MINDSTAB každopádně odehráli svůj set obstojně ale poněkud nevýrazně a přestože čas jim vymezený nebyl rozhodně ztracený, zůstaly po něm v mém případě dost rozporuplné dojmy. A soudě podle reakcí ostatních v sále, tak jsem nebyl sám. MINDSTAB byli prostě jednoznačně nejslabší kapelou večera a jejich působení na posluchače, viditelně nedočkavé veteránů PRO-PAIN, bylo nevalné.

DO OR DIEZa zvuků podivného intra s pokřiveným „častuškovským“ motivem se jako další předkapela představili opět Belgičané DO OR DIE, kteří pro mě byli velkou neznámou. Zůstávalo pouze u tušení, že stylově se budou pohybovat někde blízko samotných PRO-PAIN, což byl odhad logický a brzy se ukázal i jako správný. Na rozdíl od „vlažných“ MINDSTAB se jejich nástupem v klubu rozpoutala podařená taškařice plná energie a agrese, a skupina si hned získala přízeň publika. Těžkotonážní hardcore vyšperkovaný brutálním řevem dvojice vokalistů byl v provedení DO OR DIE plný hrubě surových riffů a kromě agrese a rychlosti se ve skladbách našly i okamžiky nepostrádající tísnivější atmosféru a v některých okamžicích mi jejich projev připadal až stylově podobný například takovým HEAVEN SHALL BURN. Základy však vězely pevně v ostrém old school hardcoru a až na místy poněkud nevýrazné bicí byla celá produkce skupiny velmi přesvědčivá. Oba vokalisté energicky využívali nevelkého prostoru a pulzující kapela vyvolala i adekvátní odezvu v davu, takže se k nekoordinovanému škubání hlavou nechal strhnout i kolega RIP, jemuž jinak patří dík za vytrvalé a úspěšné lovení snímků. Možná poněkud nečekané ale rozhodně ne nepatřičné bylo, když k závěru svého vystoupení vystřihli tito HC ďáblíci „Roots Bloody Roots“ od SEPULTURY. Řvavý refrén ještě více rozbouřil již fungující kotel pod pódiem a atmosféra v klubu se zdála ideální pro příchod hlavních hvězd večera.

PRO-PAINA bylo to tady pánové a dámy, hlavní atrakce večera se po chvilce vyčkávání dostavila rozproudit povětří svojí zkušenostmi ale i stále neupadající energií hýřící produkcí. PRO-PAIN jsou jistota, PRO-PAIN jsou ti co s profesionalitou ale i věkem nepoznamenaným zápalem vtiskli večeru atmosféru veselých dýchánků a nechali v klubu vybuchnout svojí klasicky našlapanou NYHC nálož. Reakce nedočkavých fans na sebe nenechala dlouho čekat a postupně s blížící se půlnocí stoupalo nadšení a nálada v sále. Gary Meskill a jeho kompanie hrnula z pódia kousky z aktuálního alba „Fistful Of Hate“, ale nezapomínala ani na starší věci ze své bohaté více jak desetileté minulosti. Vždyť je také z čeho vybírat a i opravdu letité fláky jako například „Foul Taste Of Freedom“ mezi novější materiál zcela přirozeně zapadly. To je samozřejmě i díky stylové věrnosti, která je charakteristickým atributem skupiny a pro kterou jsou tito HC dělníci fanoušky tolik ceněni. PRO-PAIN hráli jako o život, a dávali publiku to co se od nich čeká, hudbu plnou zápalu a výbušnosti, ostrých riffů i hutné razance, koncertní průřez tvorbou newyorských úderníků byl prostě plný klasické dravosti kvalitní HC řežby a neutuchající pohyb fanoušků pod podiem byl jasnou odpovědí na rachotící hudební smršť. Teprve po více jak hodině se měla skupina k odchodu, ale samozřejmě došlo i na očekávané a publikem vyžadované přídavky a tak PRO-PAIN navrch ochotně naservírovali ještě další čtyři skladby včetně „ukolébavky“ pro ostré hochy „State Of Mind“. Během přídavků ukončovala koncert opravdu hodně dobrá nálada jak v hledišti tak u samotných PRO-PAIN, veselý děkovný řev skupině za předvedený živelný výkon a poděkování publiku, které se dobře bavilo, vysmátý a vtipkující Gary Meskill poslal všechny pěkně do hajan a pak už jen cesta do potemnělých ulic nočně mrtvolné Plzně.

Zůstává vše pouze spokojeně shrnout konstatováním, že energie a síla newyorských veteránů i tentokrát slavily úspěch a každý komu něco říká pojem NYHC musel být spokojen. Jen kdyby bylo v Plzni podobných příležitostí jak zažít tak dobré koncerty více.

 12

Noisy

Další informace

Jiné pohledy

Spousta dalších fotek z této akce na vás čeká na této adrese: http://tocax.mysteria.cz/7_9_2004/index.html ... [13. září 2004]