Není komiks jako komiks. A není superhrdina jako superhrdina. Na jedné straně jsou limonády od Marvelu nebo DC a na druhé jsou počiny, které bourají všechny stereotypy žánru. Mezi tvůrce té druhé kategorie lze počítat spisovatele jako je Garth Ennis, jenž stojí za The Boys, Alan Moore podepsaný pod V jako Vendeta nebo Watchmen, ale myslím že to této partičky zapadne i Robert Kirkman, známý hlavně jako otec komiksové série Živí Mrtví. Právě on stojí za komiksovou sérií Invincible. O jeho vlajkové lodi, která popisuje svět po zombie apokalypse, nelze říci, že jde o superhrdinský komiks, ale Invincible tento žánr naplňuje bez jakýchkoliv polemik.
Další superhrdinský komiks v seriálu... zbláznil ses? To toho stále nemáš dost? Na jednu stranu mám, na stranu druhou si rozhodně smlsnu na díle, které je v mnoha ohledech výjimečné.
Kirkman zasazuje svůj svět do velmi podobného prostředí, jaké má první liga DC nebo Marvelu. Dívá se na něj úhlem, kterým vypráví své příběhy The Boys. Superhrdinové se v příběhu nepohybují dle morálního kompasu a nabourávají klišé, jenž mají všichni ostatní.
Invincible svým způsobem obšlehnul tradiční superschopnosti. Je tu člověk, který se mění v Hulka, něco jako Superman, Robot i napůl člověk a napůl ryba, jenž má podobné schopnosti jako Aquaman. Velmi netradiční je ale v tom, jaké pointy tradičním situacím dodává. Hlavním hrdinou je Mark. Teenager, jehož otcem je nejmocnější bytost na planetě, která si svými schopnostmi v ničem nezadá se Supermanem. V teenagerském věku se stejné schopnosti začnou objevovat i u Marka.
První díl začíná stereotypní nudou, ale končí masakrem, kdy Markův otec bez vysvětlení vyvraždí elitní skupinu superhrdinů, jenž si říkají Guardians of the Globe. Půdorys této party je vlastně stejný jako Justice League, jež byla předobrazem. Touto událostí se rozbíhají drobnější příběhové linky a ve vás klíčí stále více nezodpovězených otázek, u nichž bažíte po odpovědích. Oproti jiným komiksům Kirkman dokáže i během krátké chvíle vysoustružit charaktery vedlejších postav a vtisknout jim motivaci, které rozumíte. Právě díky tomu vám na nich záleží a zajímají vás jejich osudy. Stejně tak si ledabyle pohrává s konceptem dobra a zla. Některé situace líčí jasněji, ale velmi často morálku postav příběhu zamlžuje. To dělá z hlavních i vedlejších hrdinů celé série mnohem uvěřitelnější postavy, než v mnohých hraných adaptacích.
Grafika je svým způsobem klasická, ale dává si záležet na detailech, které jsou pro příběh důležité. Šťavnatost pak dodávají brutální krvavé scény a věru není jich mnoho. Ale pokud už jsou, tak mají drtivý dopad. Nejen díky nim je seriál ne zcela vhodný pro děti. Ačkoliv grafika hýří veselými barvami, tak pozadí příběhu je temné a vztahy mezi postavami jsou nejsou banální. Invincible překvapuje. Do grafiky dětského superhrdinského komiksu o dospívání teenagera, který objevuje své nově nabyté schopnosti, je zabalen netradiční příběh, jenž je mnohem hlubší, než by se na první pohled mohlo zdát. Jeden z mála seriálů, u kterého se opravdu těším na druhou sérii.
