Slyšeli jste někdy Effigy Of The Forgotten od Suffocation? Blbá otázka... Předpokládám, že sluchovody většiny tvorů holdujících smrtícímu kovu se s touto milou placičkou alespoň někdy střetly. Pokud ne, koukejte to napravit! Pokud ale máte Suffocation rádi a nechcete si jejich desky přeposlouchat, pak doporučuji občas tato šťavnatá sousta proložit malým digestivem v podobě CD finských Deepred (nebo Deep Red? Čertví... stejně je to parodie na Deep Purple!). Proč? Inu protože tito mladí finští sympaťáci se v této klasice shlížejí. Sice s gustem, ale snad až příliš. Takže nějakou přehnanou originalitu od těchto seveřanů neočekávejte. Přesto je však jejich muzika dostatečně živá a kope, Deepred se totiž s odkazem zadušených velikánů vypořádali se ctí a cituplně, tedy v míře deathmetalu vlastní... Jejich „suffo“ je dostatečně technické, brutální, avšak nikoli přehnaně. Objevují se v něm i brejky a momenty poněkud „čerstvější“ – to snad hlavně proto, že Deepred nejsou vrstevníky svých idolů, a tak občas vstřebají i nějakou tu „novotu“. Zvuk celé desky je stylový, ale slušný, žádné demo... Obal vám nenabídne brutální nečitelné logo ani obrázek od Ziga, ale když se na něj podíváte, pochopíte, že Deepred zřejmě nebudou mírnou jarní brízou melancholicky laskající klidnou hladinu mlčenlivých finských jezer... Všech devět songů vás bude mile přidušovat jemným stiskem smrtících kleští a jestliže máte podobné milé stavy rádi, pak toto „cédé“ vřele doporučuji k časté konzumaci, ba i jako preventivní placebo. Já si této prevence dopřávám poměrně často. Rozhodně mi neškodí, ale přesto... Suffo jsou prostě Suffo...