KREATOR - Krushers Of The World
Aj v časoch krízy nemeckého automobilového priemyslu je stopercentné spoľahnutie na túto hlučnú fabriku z Porúria. Jedna naleštená a perfektne vyladená thrashová mašina za druhou aj v roku 2026. Som nadšený.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Příjemnej poslech, ale nadstavba nula.
Circle bylo výborné, Queen Of Time a Under The Red Cloud možná ještě lepší, na Halo už se ovšem trochu vaří z vody, skoro mi to připadá jako zbytky z předcházejících dvou. Jsem docela zvědavý, co bude dál, protože tady jsme opět ve slepé uličce a bude nutné udělat úkrok stranou.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Podstatně lepší jak minule
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
je toho moc i málo
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Akoby nám cez koronu Amorphis zaspali na vavrínoch, predošlé dve albumy boli silnejšie a takému "Skyforger" nesiaha novinka ani po päty. Tu sa podarila hlavne skladba Seven Roads Come Together, potom ešte zopár refrénov, ale inak je "Halo" na pomery Amorphis vážne priemerný album a taký Tomi Koivussari, ktorý tu po siedmich rokoch zložil len jedinú pesničku na záver CD a to najhoršiu (a to nielen v rámci tejto dosky) je celkom prúser. No nič, veľmi neverím že to porastie, tak si počkám na ďalšiu úrodu za pár rokov, snáď sa podarí lepšie.
-bez slovního hodnocení-
Aj v časoch krízy nemeckého automobilového priemyslu je stopercentné spoľahnutie na túto hlučnú fabriku z Porúria. Jedna naleštená a perfektne vyladená thrashová mašina za druhou aj v roku 2026. Som nadšený.
Že hrají SOEN v podstatě stále totéž, je fakt. Přesto se jejich nahrávky vždycky zajímavě melodicky rozvinuly a dalšími poslechy tak nějak dozrály. Novinka se ale po prvních pár posleších tváří hodně vyčerpaně. Doufejme, že nakonec přece jen vykvete.
Australané nijak nepolevují v tempu chrlení desek. A přestože je to stále o tom samém energickém death metalu, díky dostatečné technické preciznosti a živelnosti se opět jedná o slušné album. Jen mi po poslechu nezůstává v paměti žádný výrazný moment.
První album polské prog skupiny bylo djentově surové a odkazovalo občas i na klasiky TOOL. Nová deska je mnohem epičtější, uvolněnější a melodičtější. Materiál, který na posluchače klade větší nároky a potřebuje čas, ale rozhodně to není čas ztracený.
Výživná pirátská jednohubka, jež vás potěší, jako kdybyste se ztratili na Ostrově pokladů a v nouzi objevili rozcestník, sestavený z kostí posledního nešťastného pobočníka kapitána Flinta. I na "nechtěném" materiálu se BLAZON STONE orientují velmi dobře.
Debut Finů byl příjemnou porcí melodického metalu, na druhém album už to ovšem poněkud skřípe. A ze všeho nejvíc by se kapele zcela jistě hodilo, kdyby se dokázala razantně vymanit z onoho začarovného kruhu sterilního a unylého "female fronted" modelu.
Další porce retra od Islanďanů THE VINTAGE CARAVAN je na první poslech méně výrazná než bravurní minulé album "Monuments", přesto skupina opět prokazuje cit pro energický hard rock se silnou melodikou, psychedelickým rozostřením a potřebným nadhledem.





