THE FOREST FORGETS - Of Wind & Willows
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Nejlepší album Orphaned Land, v mém žebříčku předběhlo Mabool.
-bez slovního hodnocení-
akoze ked hraju progmetal, si to aj uzivam, ale preco pchaju tie svoje etno kkciny na pomaly kazdy centimeter stvorcovy fakt nechapem...
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Kolega podo mnou to vystihol celkom presne.
V súčasnosti jedna z mojich najobľúbenejších kapiel. Vynikajúce texty, kvalitný a veľmi sympatický vokál a charizmatický leadership v podaní Kobiho, skvelé sólové gitary a nápady v jednotlivých skladbách, ku ktorým sa budem určite vracať. Je to trocha dlhé a občas tomu samozrejme chýba nejaký ten moment prekavapenia... orchestrálne podmazy, arabské vyhrávky a sample sú samozrejmosťou a ťažko je tam z hľadiska progresu niečo iné vymyslieť. To je však v podstate jediná výhrada.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Nabubřelá symfo metalová splácanina všeho možného. V tom mi připomínají TIAMAT, ty taky nesnáším. Okázalé a lacinoefektní postupy nasypané na hromadu a zamíchané. Hopsa hejsa šmidli chrchlot pro hledače rychlých požitků. Placatý tupozvuk takové slátanině zcela odpovídá.
velmi dobre, plus jeden bod za luxusnu mediabook verziu CD
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.