JAY KELLY
Jay Kelly by si přál být zpovědí, osobní reflexí i reflexí samotného Hollywoodu, ale při snaze útočit na divákovy emoce se odhaluje spíše samoúčelná ukecanost, patos a kýč. Na Baumbachovu Manželskou historii se to nechytá ani omylem.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Hodnotím jenom první cd... i když... už se mi asi dvakrát stalo, že jsem to při práci zapomněl vypnout po Au Pays Natal, vzpamatoval se až během čtvrté skladby na CD2 a s překvapením si uvědomil, že se to vlastně pořád dobře poslouchá...
-bez slovního hodnocení-
Ta kombinovaná verze je cosi geniálního.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Poctivá muzika 20.1.2011 aj po pár rokoch je tento album pre mňa stále jednotkou, preferujem počúvať kombinovanú verziu ktorá ma akúsi väčšiu hĺbku. Extra body, ktoré nie sú potreba v tomto prípade by som udelil za poslednú Au pays natal/Sol ... tej sa doslova nedokážem nabažiť, vír nátlaku, gradácie a emócii je skutočne neuveriteľný.
Aneb jak efektivně zkloubit nezkloubitelné.. v současné době vznikají v tvrdší hudbě pouze fúze.. pokud se to ale dělá dobře, nejsem proti. Díky za to!
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
cd 1 - 7/10 cd 2 - 5/10
Dokopy zmixovane to ziskava dalsi rozmer a takmer dokonala nahravka sa meni na dokonalu...
ked su obe cd hrane sucasne, nie je proste o com.
-bez slovního hodnocení-
Jay Kelly by si přál být zpovědí, osobní reflexí i reflexí samotného Hollywoodu, ale při snaze útočit na divákovy emoce se odhaluje spíše samoúčelná ukecanost, patos a kýč. Na Baumbachovu Manželskou historii se to nechytá ani omylem.
Kanaďané mixují několik stylově blízkých přístupů, dominantní je riffová razance připomínající starší GOJIRA, do toho brutálnější death polohy s až disonantními prvky a nakonec i melodicky vláčné pasáže. Technické, agresivní, ale i temně atmosférické.
Na obale smrtka, mrtvoly, hroby, mlha. Na nahrávce tíživý death/doom, hluboký chrapot a malebný ženský zpěv. Nic nového v království pochmurném, ale poslouchá se to velmi dobře. Po dvou EP by si tihle Bavoři mohli konečně najít čas na plnohodnotné album.
Britské trio po barevně divoké předchozí desce "Blossom" přichází s důrazně metal/metalcore produkcí. Tentokrát se to hrne přímočařeji vpřed, ubylo melodií i mathcore divokosti. Ale švih a tlak PUPIL SLICER neztratili, takže stále kvalita.
Nejlepší deska od dob „Exit“ – a to je pro ROTTEN SOUND ta největší možná pochvala. Prakticky neustále se sype, zvuk je šťavnatý a celek působí jako sonická střela. Sympatické; tímto se vracím i k předchozím deskám.
Výtečný progressive/tech death metal. VOIDCEREMONY potěší jak staromilce, kteří přísahají na kultovní milníky od ATHEIST, tak střední třídu, která sází na pozdní DECREPIT BIRTH, tak i nováčky, kteří nadšeně naskočili na vlnu iniciovanou BLOOD INCANTATION.
Tak co chcete slyšet? Že ROTTEN SOUND prostě pod své standardy nejdou? A tentokrát jim k tomu stačí pouhých necelých 10 minut. Minialbum, které z jejich pohledu moc nového nepřináší, ale jako další munice pro explozivní grindovou palbu bohatě postačí.





