BODY COUNT - Merciless
David Gilmour popri melancholickom novom albume stíha aj trochu aktivizmu. V nepravdepodobnej spolupráci s BODY COUNT sa na gitare riadne odviazal do šesťminútového sóla. Skvelé!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Hodně nadupané DVD, které je poměrně netypické, neboť jeho jádrem je především dokument, a nikoli záznam koncertu, který ovšem ve zkrácené podobě také nechybí. Více jak dvouhodinový dokument přináší kromě opileckých i neopileckých žertíků, záznamu života a zázemí na turné zejména poodhaluje názory šéfa kapely a bubeníka na vztahy v kapele a vůnec vlivu Nightwish na jejich životy. Názory, které jsou zajímavé i při retrospektivním pohledu dnešní doby a dalších změn ve skupině.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Pivo, pivo, keci. keci, tuomas, tuomas, tuomas, jukka, jukka, marco, marco, emppu, emppu, tarja, prasata, blázni, blázni, opilci, opilci, opilci a všelijaké zhovadilosti. Za toto 3 body. Buď nuda nebo kraviny, ale vtip tam občas byl. Hudba- 5 bodů.
Vcelku hezká výpověď, byť spoustu důležitých věcí se tu stejně člověk nedozví, nepodezřívám nikoho z vypočítavosti a pozérství, ale přece jen to není úplně upřímné. Mraky záběrů, některé hodně srandovní, pobaví i pár živých klipů a hlavně archivní recenze a úplné začátky kapely.
Některé (dokumentární) záběry docela pobaví. :-)
-bez slovního hodnocení-
Pri pozeraní sa na 3 hodinový dokument si človek užije kopec srandy (hlavne tí dvaja technici Tero a ten vyšinutý holohlavý nesvojprávny jedinec sa pravidelne starajú o zábavu, takže DVD môže poslúžiť ako komédia na fínsky spôsob). Miestami je to len pre silné žalúdky. Chúďa Tarja, ako mohla tak dlho vydržať s touto bandou ujetých alkoholikov? Ja by som pri nich nevydržal ani týždeň:) Veru, zábery môžu zaskočiť nejedného skalného fanúšika, ktorý mal o kapele úplne inú mienku. Niekedy je to aj dosť nudné a miestami dosť neprehľadné. Veľakrát som nevedel, kde sa kapela zrovna nachádza alebo za jakým účelom niekam ide. Čo sa týka koncertov, tam by som možno uvítal ucelené skladby a nie len pársekundové strihy. Kapela to potom kompenzuje ucelenými záznamami zo Summer Breeze a z Fínska. Inak Fínsko musí byť úžasná krajina a snáď mi bude dopriate sa tam niekedy pozrieť. Veľakrát je to dosť dojemné a vytvára to taký ucelený dojem o slávnej a vskutku jedinečnej kapele, ktorá nemá obdoby. Som rád, že sa tu objavili aj iné kapely (LORDI, AFTER FOREVER, CHARON, Alexi). Možno mohlo byť toto DVD trochu kratšie zostrihanejšie, kapela tam nemusela dať každú blbosť. Takí DIMMU BORGIR majú svoje DVD na vyššej úrovni. No, čo už...pre mňa Nightwish skončili albumom Once a toto si raz za rok pustím ako spomienku na turné k môjmu najobľúbenejšiemu albumu Century Child.
jen pro skalní
nie som sice nightwishmaniac, ale zabava musi byt :-)
nuda...
zbytocnost..tak pre velkeho fanusika NW dobry zberatelsky predmet inak nic zaujmave
Jo, to se dá!
ako dokument je to zaujimave..
David Gilmour popri melancholickom novom albume stíha aj trochu aktivizmu. V nepravdepodobnej spolupráci s BODY COUNT sa na gitare riadne odviazal do šesťminútového sóla. Skvelé!
Velmi solidní album, jak se to snad od arizonských veteránů už tak nějak dá i očekávat. Power s thrashem si na něm intenzivně a přátelsky ve známých pózách potřásají rukama a místy je to skutečně intenzivní, zejména tedy v první půli celé nahrávky.
Nová americká skupina poskládaná ze zkušených hudebníků na svém debutu hezky kombinuje svižný progresivní death s trochou té blackové černoty, notnou dávkou melodiky, chmurné atmosféry i nějaké té lehčí hitovosti. Šlape to po čertech dobře.
Už tady byly různé pokusy (i velmi úspěšné) propojit death metal s jinými žánry, ale nevzpomínám si, že by někdo až takto mohutně zfůzoval smrtící kov se sedmdesátkovým art rockem. Deska, která chce svůj čas a deska, o které se bude hodně mluvit.
Redakčný Schrödingerov paradox. Ak je Manatar sklamaný, môže to byť dobré. Rudi chváli - treba byť opatrný. Mari nehlási album roka. Fajn, že Aaron skúsil projekt mimo MDB – doposiaľ premárnená príležitosť. Výsledok ako tvrdší „One Second“ neurazí.
Další emoční zkrachovalec, co tíhu světa ventiluje skrze black metalový one-man projekt. Rockový základ, na který je nabaleno blackové vřeštění. Depresivní, chvílemi podivné, ale zajímavé. Jde o poněkud garážovou nahrávku, ale ty emoce jsou autentické.
Při prvním poslechu mi to sice připadalo jako když pejsek s kočičkou vařili dort, ale nakonec si to sedlo a je z toho opravdu příjemná krmě, sice hodně kořeněná všemožnými extrémy, ale chutná to skvěle.