AFTER LAPSE - Pathways
Španělé oscilují od příjemně melodického progresivního metalu až po trochu kýčovitý crossover, chvílemi paráda, jinde mě to nutí přivřít oko. A teď co s tím? První dvě skladby jsou každopádně skvělý.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Geniální a zároveň nedotažené. Zpěv je nevětší zbraní a zároveň největší slabinou téhle nahrávky. Pěvěcké linky jsou super, ale občas až příliš slyšitelně nad možnosti Moniky Edvardsen. I tak je to jedno z velmi mála alb, při jehož poslechu mi dodnes naskakuje husí kůže. Ale nemůžu si pomoct - kdyby si s ním kapela skladatelsky vyhrála ještě o trochu víc a zpěvačka trochu víc zapracovala na svém hlasu, mohlo by Terrestrials kvalitativně konkurovat i Blackwater Park. A vzhledem k tomu, jaký komentář jsem k BWP napsal... Edit 22.4.2011: Trochu ten koment poopravím, nevím, pod vlivem čeho jsem ho tehdy psal, jako celek to má do BWP samozřejmě hodně daleko, spíš jde o to, že je tu určitej počet pasáží, co nabízejí stejně absolutní hudební zážitek, jako poslech BWP, takže asi tak...:)
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Mně se deska naopak líbí méně než orgasm. Fošna jak vyšitá ze slabikáře pro první ročník norské avantgard školky (myslím to v dobrém), ale s odstupem času dávám o bod menší hodnocení :)
výborné
Netradicni, novatorske, vyborne.Presne tak. Neobvyklá a originálna platňa. Zvláštny svet sám pre seba.
Presne tak. Neobvyklá a originálna platňa. Zvláštny svet sám pre seba.
-bez slovního hodnocení-
Netradicni, novatorske, vyborne.
Hodně zvláštní a neobvyklá deska. Chvíli mi trvalo než jsem se dostal na její vlnu, ale to nikterak neovlivní můj názor, že se jedná o skutečně kvalitní album.
Španělé oscilují od příjemně melodického progresivního metalu až po trochu kýčovitý crossover, chvílemi paráda, jinde mě to nutí přivřít oko. A teď co s tím? První dvě skladby jsou každopádně skvělý.
Pomalu se nám blíží neslavné výročí výbuchu černobylské elektrárny. Němci CYTOTOXIN vytahují z útrob betonového sarkofágu novou dávku radioaktivního tech BDM s vytříbeným melodicko-atmosférickým podtextem. Můj dozimetr ukazuje 8/10. Jak jste na tom vy?
Deska pro ty, kteří svá křehká srdce marně chrání nebezpečným křivákem. Deska pro ty, pro které je slovo „post“ důležitější než slovo „black“. Deska pro ty, kteří rádi smířlivé polohy někde mezi HARAKIRI FOR THE SKY a WALDGEFLÜSTER.
Pořád si říkám, jakou bramboračku ze všech těch postav musí mít člověk, který nečetl knihy. Samozřejmě toho bylo dost ošizeno, zkráceno, vynecháno, to by ani jinak nešlo, každopádně seriál jako takový drží. A vlastně jde o docela pěkné nenáročné podívání.
Australská chrlička nahrávek pokračuje v krasojízdě. Je to sice o něco svižnější, na druhou stranu na tvůrčím procesu jejich progresivního popíku nic nezměnili, takže to vlastně i dost splývá. Ale jo, pořád se to dá poslechnout se spíše příjemnými pocity.
Nový singl Španělů je totální osmdesátková pecka plná vzrušujících melodií a fistulí. Jistě to zatím neříká nic konkrétního o celém chystaném albu, ale ten pocit, když mu člověk opakovaně naslouchá, ten snad ani nejde slovy popsat. Doufám ve velké věci!
Jako by se Australané chtěli vymezit proti baladické rozvláčnosti, kterou vykazovala jejich poslední tvorba. "The Harmony Machine" je energičtější a současně uvolněnější, ale přes značnou intenzitu plyne příliš samozřejmě. I tak je první dojem slušný.