GRIEFGOD - Deterioration
Velmi přesvědčivý death metal z Litvy. Spíše střední tempo, silově zasekávané riffy a hluboko posazený vokál evokuje starou severskou školu. Občas jako by se uctívali CARCASS. Vydařená deska.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Ak nerátam predošlý album "Dead Again", ktorý som nepočul, tak ma tento ich zatiaľ posledný počin zaujal asi najmenej. Proste mi vo väčšine skladieb chýba nejaká "šťava", ktorá by im dodala zaujímavejšie grády.
Lepší než předchozí album, ale mezi oblíbené ho také úplně nepočítám.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Mam velmi rad tento album. Bavi ma aj dnes.....
-bez slovního hodnocení-
Z mojho pohladu, to najslabsie co MF vydali. Nevyrazne melodie, minimum spevu, viac proklamovania a recitacie. Ale obal je paradny
Nemám tohle album moc rád. Jako jo, kvalitativně to laťku drží. MF ji nikdy nepodlezli. Vysloveně přímočarej přístup ale je u týhle kapely na škodu. Ani jedna z písní mi nějak zásadně "nesvítí", snad trochu se odlišuje nakonec Devítka, pod kterou se podepsal Mike Wead, a ten vlastně ani nebyl v původní sestavě. Podle mě je na posledních dvou řadovkách MF citelně vidět nepřítomnost Michaela Dennera.
Velmi přesvědčivý death metal z Litvy. Spíše střední tempo, silově zasekávané riffy a hluboko posazený vokál evokuje starou severskou školu. Občas jako by se uctívali CARCASS. Vydařená deska.
Päťskladbový návrat do najradostnejšej európskej éry: Berlínsky múr je preč, studená vojna skončila, U2 vydali „Achtung Baby“ a na velikášskej vlne optimizmu križujú svet. Dalo by sa to zniesť dlhšie – aj táto nahrávka, aj tá eufória raných deväťdesiatok.
Bruselský chrlič Déhà seká desky jak na běžícím pásu, ale dokáže být kreativní a pokaždé trochu jiný. Bohužel to šije horkou jehlou a produkce a zvuk působí často jako nedokončené demo. To je případ i téhle atmosféricky depresivní blackové jízdy.
Pokračování trendu z předchozí "Starlight And Ash"? Opět pasáže plné emotivní baladičnosti s výrazným vokálem Cammie Gilbert, ale skupina svůj doom rock překlápí i do temnějších a často drsných metalových poloh. Přitvrdilo se a rozhodně to není na škodu.
Švédsko není živo jen chrastěním. Žijí zde i rozervané duše, jenž se chtějí vyjádřit něžnějšími tóny. Třeba jako post-blackoví (i když, kolik tam toho blacku vlastně zbylo?) TOGETHER TO THE STARS. Nechme se tedy unášet na vlnách hořkosladké melancholie.
Nová éra švédskej legendy, debut u veľkých Metal Blade Records! Podaril sa na výbornú; veď si pustite napríklad hitovku Nail Bomb. WOLFBRIGADE v roku 2024 valcujú všetko, čo im stojí v ceste!
Instrumentální progrock převrácený na ruby. Parádní náladová deska plná technických fines s typickým svojským rukopisem Colina Marstona, který na posledních dvou deskách střídá basu s druhou elektrickou kytarou.