Proslulí grindeři nabízí první ukázku z návratové desky "Darker Days Ahead" (vychází 22. srpna u Century Media Records). Skladba „Crematorium“ je vystavena tu.
Tracklist alba vypadá takto:
01. Inevitable [intro] (1:03)
02. Darker Days Ahead (3:46)
03. Crematorium (3:54)
04. Fallout (3:48)
05. Doomed Forever (3:23)
06. Mayhem (3:57)
07. Blind Army (3:06)
08. Nightmare (3:42)
09. Legacy Of Brutality (2:25)
10. Dead Shall Rise V.06 (3:32)
11. Victim Of Greed (4:11)
12. Ghost Train [outro] (2:35)
INSCRIBED - Upon the Twisted Throne
Nejen působištěm (Florida), ale i stylizací loga se mladá parta INSCRIBED jasně hlásí k odkazu legendy ATHEIST. Je to ještě hodně surové, ale silná dávka neurvalosti a divokosti tomuhle debutu sluší.
DASKRA - Mountains Bleed In Autumn's Fire
Atmosférický black metal se stal doménou osamělých frustrovaných mužů, kteří svou nesnesitelnou tíhu bytí zhudebňují v melancholické odnoži původně extrémního žánru. DASKRA je zachmuřený Libanonec, ale vychází z evropských vzorů. Slušná deska.
BRUTAL ASSAULT 2026
Největší? Nejlepší? Nejsvětovější? Jasně, ty návraty z Josefova jsou pořád stejné, jak vámi ještě stále hýbe adrenalin. Ale tento ročník, jakože "bez headlinerů", to byla vážně jízda. Jízda s velkým J! Díky pořadatelům a za rok to čekám ještě o level výš!
INNER VITRIOL - Semper Tacui
Spojení dark metalu s progresí je celkem zajímavý model. V případě koncepčního alba Italů INNER VITRIOL je to hodně o vláčné melodice, přirozeně plynoucích strukturách a melancholii. Hostující Geoff Tate a Andy Kuntz jako bonus.
REDSHIFT - Down the Wire
Dystopický sci-fi příběh zaslouží náležitě košaté a žánrově pestré zpracování, tak to zřejmě cítí Britové REDSHIFT. Jejich brilantní progmetal tak čerpá z mnoha zdrojů a výsledkem je propracovaný koncept plný hudební barevnosti.
Druhý úplně poslední koncert RUNNING WILD
Jestli to, co RUNNING WILD předvedli na svém druhém úplně posledním koncertu letos na W:O:A, měl být fakt poslední koncert kapely všech dob, tak je snad dobře, že živě končí, protože takovou neúctu k fanouškům a vlastnímu repertoáru aby člověk pohledal.
KING DIAMOND bez Andyho LaRocque
Byl to příměr, kterým jsem kdysi komentoval padák pro Vlastu Henycha z TÖRR: jako kdyby KING vyhodil z kapely DIAMONDa. Nedávno však na základě reálných událostí zhořkl tak, až mám strach, jestli ještě vůbec někdy z dílny Krále vzejde něco kloudného.