SIGH - Goh-Ka
Japonští veteráni i po třech dekádách stále dokážou překvapovat. Kombinují blackmetalové kořeny s psychedelií, progresivním rockem, orchestrálními aranžemi a tradičními japonskými motivy , která působí současně chaoticky i promyšleně.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
best
nejlepsi deska amorphis od tales........diky za ni
Pro ty, kdo mají rádi "tu lepší" tvář Amorphis, doporučuju Abhorrence a EP Megalohydrothalassophobic
Souhlasím se Svářečem, obě poslední alba Amorphis jsou jejich nejlepší. A zpěvákův výkon snese nejpřísnější kritéria.
Amorphis s věkem dozráli jak víno, Under the Red Cloud a Queen of Time jsou jejich nejlepší desky. Osobně řadím QoT úplně nejvýš, protože fakt nemá slabého místa (byť některé skladby mám samozřejmě radši než jiné), zatímco na UtRC se pár zaškobrtnutí nachází.
Vyborne takze uz ziadne rychlokvasky po tyzdni ale pekne napocuvat aspon rok. A vsetci.
No pozrime sa aký recenzentský rest sa odškrtol... Aj keď trochu dosť neskoro. Každopádne skvelý album a spolu s predchodcom jeden z najlepších melodických metalov súčasnosti.
Kýč
Nemohu souhlasit s touto recenzí, nahrávka zní jako plytký metálek pro maminy, kytary téměř zanikají v symfonické a klávesové vatě. Jaký rozdíl oproti takovým Orphaned land, kteří se stejným producentem převedli, jak má znít stylově pestrý, ale i ostrý metal...
Japonští veteráni i po třech dekádách stále dokážou překvapovat. Kombinují blackmetalové kořeny s psychedelií, progresivním rockem, orchestrálními aranžemi a tradičními japonskými motivy , která působí současně chaoticky i promyšleně.
Australané WEREWOLVES se s tím nepářou a od debutu v roce 2020 vydávají každý rok jedno album. Možná už jedou v zaběhnutých kolejích, ale jejich energický death metal funguje i na sedmé desce. Tahle parta zkušených hudebníků svůj um prostě dovede prodat.
Sympaticky roztěkaný technický death/thrash metal. Riffy přeskakují v nepředvídatelných úhlech, rytmika neustále podkopává půdu pod nohama a celé album vyvolává dojem kovostroje, který se vymkl kontrole, ale stále dokonale ví, co dělá.
Zajímavá alternativa k AUGUST BURNS RED a jejich aktuální desce „Season of Surrender“. HASTE THE DAY představují to lepší, co současná metalcore scéna nabízí. Jejich agresivně melodické pojetí nezapírá tradice, přichází však v moderním kabátku.
Melancholický post-rock říznutý progresivním popem z Japonska. Překvapí bohatými aranžemi i skvělou prací s dynamikou a emocemi. Pokud překousnete lehce „mňoukavý“ zpěv, čeká vás výborná alternativně-rocková deska.
Trochu teatrální gothic/doom metal (ostatně jsou to Italové, tak se není čemu divit). Po hudební stránce je vlastně zcela v pořádku a má i své světlé momenty. Jen přes ten afektovaný vokál se prostě nemohu dostat.
SEVEROTH opět poctivě plní normu jedné hodiny hracího času v režii výpravného a současně i rozjímavě-meditujícího atmo black metalu. Nejlépe je ve druhé a třetí skladbě, kdy „Waves“ občas připomenou čelní srážku WOODS OF DESOLATION, DRUDKH a LUSTRE.






Vložit diskusní příspěvek