KNIVES - REGLITTER I
Zní to jakoby postpunkeři, začali hrát rapmetal se saxofonem. Má to atmosférou, energii a spoustu zajímavých zvuků. Jestli tak má znít obsah škatule s visačkou „crossover současnosti“, tak vrním spokojeností.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Skvely album, po opakovanych posluchoch sa v kazdej skladbe ukazal nejaky napad ci zaujimave aranzma. Ten prog popik nie je u Wilsona nic nove a album odkazuje skor k jeho korenom ked este nehral tvrdsiu muzyku.Ma to skor spolocne s popikom obdobnym ako na Stupid dream z konca 90s od porcupine Tree ako Blackfield.Spolu s Threshold top nahravka tohto roka a najkvalitnejsie dielko pana Wilsona!
Rudi je prostě Rudi, od něj vždycky víš, co můžeš čekat :D. Ty největřší hudební píčoviny koneckonců patří mezi jeho oblíbený alba každoročně :))
Wislon pořád umí
překvapit.... potom co si s Geffenem vybrali svojí neslabší chvíli na "Blackfield V" tak toto červené album se mu povedlo.. jsou tam sice opět náznaky jistého opakování se... ale nevadí....celkově to je, za mojí maličkost, velmi interesantní dílo...a nálepka prog-pop (v mezích zákona) mu sluší..
Chápu Rudiho nadšení z účasti David Kollára.. je to výborná zpráva....která zde možná trošku až moc překrývá tu hlavní...
Ale to by to asi nebyl "Karol Polák" CS metalové obce...takže v tomto ohledu také splněná očekávání...
Je to perfektní deska, uvidíme, jak velký to bude držák
Podle fotky to bude ten kavárník, co jsem ho potkal dva roky zpět na Jiřáku, kokot jeden
Zní to jakoby postpunkeři, začali hrát rapmetal se saxofonem. Má to atmosférou, energii a spoustu zajímavých zvuků. Jestli tak má znít obsah škatule s visačkou „crossover současnosti“, tak vrním spokojeností.
Výlet do temných hlubin industriálního metalu s překvapivě organickým nádechem, inspirovaným skutečnými ptačími zpěvy a zkušenostmi z dobrovolnické pomoci migrantům. Tristan vytvořil jedno ze svých nejtvrdších, ale současně nepřístupnějších alb.
Dissonant death, náznaky deathcore tendencí, splašená riffařina i eklektické výdutě zasahující až kamsi k extravaganci IMPERIAL TRIUMPHANT. Tahle novozélandská parta s přitroublým názvem umí svým posluchačům náležitě zamotat palici. Parádní deska.
Všichni co znají tvorbu Tristana Stonea ví, že industriál nemusí být jen studeně strojový, ale je možné jeho výrazovými prostředky přinášet i tvorbu se silným emotivním nábojem. To Tristan dokazuje i na nejnovější desce.
Nespoutaná blacková jízda s razantním punkovým tempem. Nizozemci si nehrají na nějaké odlehčené melodie, naopak berou dravou blackovou podstatu a šponují ji hardcore intenzitou. Je to zajímavý stylový mix, který funguje hlavně díky své naléhavosti.
Telochovi/Ghulovi MAYHEM sú hudobne bližšie k MARDUK než k disonantnej Blasphemerovej hnilobe, no „Liturgia smrti“ má potenciál vrátiť prapôvodných blackmetalistov po 7 rokoch do širšieho povedomia: nielen vďaka príspevku Garma a ULVER v úvodnom tracku.
Ako mi toto ušlo? Znovuzrodený Sub Pop pustil do sveta dekonštruovanú verziu kvltovej „dvojky“ od EARTH, a stojí to teda za to: geniálny grime remix „Seven Angels“ od THE BUG, príspevok Justina K. Broadricka, a pod tým riffy, riffy ktoré tečú ako med.






Vložit diskusní příspěvek