OBSCURA - A Sonication
Slušné album, které ale nijak neohromí, obzvláště při srovnání s některými minulými počiny skupiny Steffena Kummerera, který prostě neumí udržet stabilní sestavu. Ale špatné to není. Stále je to technicky nadupaný death.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Dan z Tess a jeho výlet mezi publikum, a jak přitom ještě zvládá zpívat :-)
https://www.youtube.com/watch?v=u0WqUvib4D8&feature=youtu.be&t=194
Parkway Drive
já s PD neměl problém. Naopak mě jejich show bavila. Do Brutalu jsem je v podstatě neznal a měl je zařazené jako jednu z generických metalcore kapel, kterou do jisté míry byli. Po Brutalu jsem si naposlouchal jejich poslední album IRE a rozhodně není zlý, pokud se vykašlu na to, co bylo kdysi
Ja od PD dostal to, co jsem ocekaval. I kdyz je fakt, ze nejsem moc fanousek techto stylu, tak to dal nerozmazavam. Perturbator je borec, ale tolik skladeb najednou v danem stylu uz na mne bylo moc. Navic top skladba byla hned druha, takze ksem videl cca pulku. Mono super, ale byl jsem namacknutej na hradbe jako tlacenka. Gojira nejspis vrchol dne (nevidel jsem vse), cekal jsem, ze budou mit problemy se zahranim některých skladeb nazivo a ono to (alespon z meho mista) znelo hoodne dobre.
Čertužel jsem přišel o dost věcí, ktere bych vidět chtěl. Ale tělo bylo proti. Takze k me smule k HE, Aborted a opet ani k Obscura nemuzu nic rict. Doufam, ze nezacnou skladat kraviny, nez se mi je nekde konecne podari stihnout. Tusim byly ten den i Perfecitizen a tech je mi tez lito, ze jsem nemel moznost si je uzit.
Pravda o Demimonde platí nejen o zvuku. Top ostuda BA 21. Pražáci s velkým egem a prázdnou tvorbou.
Slyšel jsem celé nové album opakovaně, strašně jsem při tom trpěl nudou a styděl jsem se za členy pro ty jejich trapné syntezátory.
Velké halo kolem ničeho, prázdná póza.
Jo jo PD jsou dneš již jen laciný heavíkový cirkus. Kde byly romance is dead, boneyards, deliver me a další klasické kusy? Jde vidět, že se slušně distancovali od staré tvorby. Naštěstí čtvrtek nabídl fantastická vystoupení AAL, euforické Tesseract, Gojiru a další.
tvl, no jako videl jsi toho mamrdy, to smekam!
pristi DMMND live 10.9. s Anaal Nathrakh, kde snad nas nechaj poradne nazvucit :), a tady poslech desky http://demimondeofficial.bandcamp.com/
Jinak AAS, Tesseract a Gojira TOP dne...škoda, že jsem nestihnul Plini a propásnul MONO udiveným zíráním na PD...
S PD naprostej souhlas...viděl sem je po 4 a tohle vystoupení bylo dost z trapný, největší zklamání! Ani nechci vědět,kam jejich dalsi vývoj povede...nějak jim ten úspěch přerost přes hlavu obv.
Slušné album, které ale nijak neohromí, obzvláště při srovnání s některými minulými počiny skupiny Steffena Kummerera, který prostě neumí udržet stabilní sestavu. Ale špatné to není. Stále je to technicky nadupaný death.
Švédsko - země (taktéž) hard rocku zaslíbená. Stockholmská kapela patří k jeho mladším představitelům a na své třetí desce rozvíjí koncept předchůdců. Sedmdesátkami ovlivněný šťavnatý rockec, kterému vévodí ženský vokál a zručná instrumentace. Fakt baví!
Řečtí veteráni nejsou zrovna z výkladní skříně death/black melodického helénského metalu (na to tam mají zařízené jiné kádry) a album "Children Of Eve" přesně dokládá proč - tenhle "posluchačsky přátelský" tvrdý metal nepřináší pražádnou přidanou hodnotu.
Již předchozí album "Aria" u mě bodovalo pro technicky pojatou death šikovnost a zdravou dávku okázalosti, kterou Američan Alex Haddad na svém projektu předváděl. I další ještě o kus košatější, pompéznější a orchestrálně bohaté album má své kouzlo.
Extrémní podoba funeral/sludge doom metalu, debutové album německé kapely. Tahle nahrávka je jako zatuchlá, zahnívající stoka protékající opuštěným hřbitovem, která teče pomalu, velmi pomalu. Dá se do toho dostat, ale trvá to.
Italové a power metal bývá ošemetná záležitost. Ale tohle se i díky progresivní košatosti a vokální variabilitě příjemně poslouchá, a snad i proto, že mi to místy připomnělo umění starých EVERGREY.
Debutové album kapely, kde kytaru a mikrofon trápí Shelby Lermo z NAILS. Je to větší špína, hlouběji ponořené do bahna prašivého death metalu a také patřičně neotesané. Dojem trošku "kazí" krystalická produkce. Jinak ovšem rubanice bez dalších výhrad.
Vložit diskusní příspěvek