BODY COUNT - Merciless
David Gilmour popri melancholickom novom albume stíha aj trochu aktivizmu. V nepravdepodobnej spolupráci s BODY COUNT sa na gitare riadne odviazal do šesťminútového sóla. Skvelé!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Boovol - Tak tedy beru zpět :D Tyhle dvě kapely jsem ještě neslyšel tak si zas trochu rozšířím obzory.
Kayo Dot znej jako Japan na tripu.
Boovol
... jj,predošlý text vôbec nebol pochopený a nebola to ani žiadna narážka na nikoho konkrétneho ...
ad: Kayo Dot - "Coffins on Io" ... Toby Driver opäť raz stvoril album ktorý sa nepodobá na nič z predošlej produkcie (či už Kayo Dot, Maudlin of the Well, alebo Tartar Lamb)
Čo placka, to iné ingrediencie, iná atmosféra a klasická nemožnosť akéhokoľvek žánrového zaradenia ... ale je to skvelé ...
Carloss - myslím, že jsi to pochopil naopak, než to bylo myšleno
A když už se tady bavíme o prog-roku, zmínil bych dvě letošní desky, na které se tu (zatím?) nedostalo, a to Knifeworld - The Unravelling a Kayo Dot - Coffins on Io. Knifeworld jsou rozkročení mezi minulostí a současností, Kayo Dot jako obvykle zní, jako by unikli z jakéhosi bezčasí
No a kdo psal něco o tom,že tu očekává nějaké recenze?Mám snad nick pomstitel či tak nějak?Jen jsem se o tom zmínil,pro někoho je to možná pozoruhodné já si říkám proč ne,mají se snad držet recenzí čistě metalových jen proto,že v názvu je slovo metal?Mně to neurazí když napíší recenzi i na něco jiného a pokud někoho jo tak to je jeho věc.
ad Carloss
... tu sa recenzie na kapelu, ako sú britskí I.Q. (spolu s Marillion, Pallas, Pendragon, It Bites a Twelfth Night zakladatelia tradičného prog rocku, či "pejoratívne" neo progu - na prelome 80. a 90 rokov) s najväčšou pravdepodobnosťou nikdy nedočkáš. Už to, že sa tu aspoň symbolický priestor venoval dominantným kapelám subžáru, ako sú Marillion, či Transatlantic (dokonca som tu našiel v archíve recky albumov kapiel, ako Arena, či Gazpacho) je pomerne pozoruhodné ...
Transatlantic se mi líbil nejvíc a spolu s nimi nový IQ a Enchant,Soen jsem ještě neslyšel a ještě nový Corvus Stone je fajn a našlo by se toho více.
Soen a Ne Obliviscaris mám v úkolníčku, primrdal mi baví, ale nemam k tomu kontext starších desek
Videl som 3x na živo Spock's Beard, z toho prvé dva koncerty ešte s Nick D'Virgilio-m za mikrofónom (aj za bicími, samozrejme), ale ten tohtoročný koncert v Budapešti mal špeciálne čaro, Ted Leonard je hodne charizmatický za mikrofónom, i s gitarou a pritom pôsobí veľmi civilne a decentne, priam až placho ... rád by som videl konečne aj Enchant - Live, verím, že vďaka "The Great Divide" podniknú aj nejaké európske turné v roku 2015, aspoň ako support (v svojej rannej ére takto často sekundovali práve Spock's Beard) ...
Na neználka dobrá recenze:), s těma FW to je solidní postřeh.
Jinak k Enchant jsem se vrátil přes Tedovo angažmá u Spocks, s nimiž loni natočil vynikající album, doporučuji!!
....Soen je cisty Tool. Nic originalne aj keď sa to sa pocuvat samozrejme. Enchant majú svoju tvar....moj nazor
Novy Enchant o mnoho lepsi ako Flying Colors. Ten ma sklamal. Transatlantic-Kaleidoscope je tiež super.....
Soen jsou fajn tool revival:-)
... potesi recenzia na soen, primordial, giant squid, while heaven wept (kontroverzne), american hi-fi, ne obliviscaris, gazpacho. flying colors (velmi tradicne), yob.
Marigold
... napíš, držím palec, iste prečítam a okomentujem (nepochybne v dobrom )
Uvažuju o ní, příjemná deska... Během svátků hodlám zdolat pár recenzentských restů, tak se možná dostane i na Tellurian.
ad. Marigold :SOEN
... veľmi dobré, udržali si vyššie nasadenú laťku, chcelo by to miestnu recku ...rád ich zase uvidím aj Live ...
A co říkáte na nové SOEN, progová chátro?
Flying Colors
... je oproti Enchant skôr tradičná "US/super group", bežný americký mainstream s trochou spocksbeardovského cítenia (Neal Morse) a práve ich tohtoročný, druhý album "Second Nature" je pre mňa v podstate sklamaním. Oproti prvotine značne nudnejšie a jednoduhšie, rock pre širšie masy, čo Enchant celkom nie sú ...
album nie je zle, ale mna nie a nie chytit. naopak flying colors ma so second nature dostali velmi rychlo ...
David Gilmour popri melancholickom novom albume stíha aj trochu aktivizmu. V nepravdepodobnej spolupráci s BODY COUNT sa na gitare riadne odviazal do šesťminútového sóla. Skvelé!
Velmi solidní album, jak se to snad od arizonských veteránů už tak nějak dá i očekávat. Power s thrashem si na něm intenzivně a přátelsky ve známých pózách potřásají rukama a místy je to skutečně intenzivní, zejména tedy v první půli celé nahrávky.
Nová americká skupina poskládaná ze zkušených hudebníků na svém debutu hezky kombinuje svižný progresivní death s trochou té blackové černoty, notnou dávkou melodiky, chmurné atmosféry i nějaké té lehčí hitovosti. Šlape to po čertech dobře.
Už tady byly různé pokusy (i velmi úspěšné) propojit death metal s jinými žánry, ale nevzpomínám si, že by někdo až takto mohutně zfůzoval smrtící kov se sedmdesátkovým art rockem. Deska, která chce svůj čas a deska, o které se bude hodně mluvit.
Redakčný Schrödingerov paradox. Ak je Manatar sklamaný, môže to byť dobré. Rudi chváli - treba byť opatrný. Mari nehlási album roka. Fajn, že Aaron skúsil projekt mimo MDB – doposiaľ premárnená príležitosť. Výsledok ako tvrdší „One Second“ neurazí.
Další emoční zkrachovalec, co tíhu světa ventiluje skrze black metalový one-man projekt. Rockový základ, na který je nabaleno blackové vřeštění. Depresivní, chvílemi podivné, ale zajímavé. Jde o poněkud garážovou nahrávku, ale ty emoce jsou autentické.
Při prvním poslechu mi to sice připadalo jako když pejsek s kočičkou vařili dort, ale nakonec si to sedlo a je z toho opravdu příjemná krmě, sice hodně kořeněná všemožnými extrémy, ale chutná to skvěle.
Vložit diskusní příspěvek