CHAT PILE - Who Loves The Sun
Svět hoří, asfalt měkne a čtyřka z Oklahomy k tomu dodává soundtrack. Další porce sonické beznaděje od kapely, která dokáže proměnit lidskou úzkost v překvapivě návykovou formu.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
mne sa zdalo ze bratislavsky i o den skorsi viedensky koncert boli "iba" akýmisi povinnými jazdami pre kapelu. uz nie su najmladsi, a beriem ze maju svoje muchy. ale zas na krakovskom vystupeni 4 dni neskor mi to opaet raz atmosférou aj prejavom vynahradili (mozno aj preto ze konecne buchal-aj ked len cast koncertu John). inak ked uz, tak najvacsi narcis tam je k nim nepasujucu namezdny cardoso.
Vytrvalost!
Ivan, ty sledujes nejaku kapelu 20 rokov bez toho aby ta chytila? ;)
ozzy
na Pepu nemá ani gulášek se šesti. A co tepr vepřo knedlo zélo.
No až na ten problém s Vincem (v Praze to buď on nebo já tolik nehrotil) jako bych to psal sám :-/. Velmi špatnej setlist a fackuju se horem dolem, že jsem tenkrát vynechal jejich turné k We're Here...
?
Mám 40. Tejto kapele som však na chuť neprišiel,aj keď sledujem ich tvorbu od začiatku. Pre mňa nuda.
Zas Pepu Vojteka zo seba robiť nemusí. Na toho aj tak nemá.
Vinnie je trocha narcis vodjakziva nicmene no a co, vsak zive je to mj aj poza/show //:=]
V Praze to byl krásný koncert...nechápu jaké manýry jako k Vincentovi myslíte. Nevšiml jsem si, že by si na něco hrál. Jinak zpěvačka byla naprosto dokonalá.
Prodejnou whore ze sebe dělají všechny kapely, které existují a koncertují tak dlouho, jako Anathema. Viděl jsem Anathemu na BA, show se mi velmi líbila hlavně proto, protože hráli hodně z A Natural Disaster. Jinak chápu to vyhranění se k pózám a lacinému projevu, ale jak jsem psal na začátku, to je věc všech velkých kapel v jakémkoliv stylu.
Přesně tak :-) Skvělá atmosféra, skvěle zahraný koncert. Já jsem odcházela nadmíru spokojená a jak říkáš, drtivá většina zúčastněných to měla stejně.
Já to teda v Praze také viděl a slyšel úplně jinak. Pravda, k Anathemě jsem poněkud nekritický, ale také cítím, že ta poslední deska není úplně ono. Nicméně naživo to byla zase paráda, já ty emoce prožíval s nimi, takže jsem si mohl na konci říct. Sakra, zas to bylo pěkný. a přišlo mi, že ten názor, dle ohlasu, měla drtivá většina publika.
Od toho se na koncertech čepuje pivo - pak se líbí všechno.
Aneb takhle to dopadá, když někdo vyrazí na koncert s nějakými vyfantazírovanými a zidealizovanými předpoklady.
Nevím, jak v Bratislavě, ale v Praze bylo super :-)
Veľmi namlsaný z Bratislavy 2010 a Brutal Assaultu som aj celkom rád, ze som nakoniec vynechal túto ich zastávku a nepokazil si tie najlepšie dojmy. Verím, že nabudúce prídu v lepšej forme a hlavne s LEPŠÍM a bohatším setlistom. Tento je totiž obrovská bieda...
ten setlist je teda dost děsivý :)
Anathema
Asi mé největší hudební ovlivnění vůbec, minulý koncert v Praze byl ovšem super, ve Futuru fungoval zvuk, Vincent si tehdy na nic nehrál (pokud to tady bylo tak, jak píšeš). Ovšem rád bych dodal, že u hudebníků taky hodně záleží na tom, jak se zrovna vyspí, jsou to taky jen lidi a občas se prostě nacházíš v různých rozpoloženích. Lee je jinak parádní živá zpěvačka, byť samozřejmě hodně lidí nechápe, co u Anathemy dělá a problémy to vyvolávalo už někde u Hindsightu. Jinak letos jsem koncert vynechal, protože jsem věděl, že budou hrát ze Satelitu, což už je teda totální uspávačka hadů a na tančení ploužáků na parketu není na koncertech Anathemy nikdy dost místa :)
report
tak nejak som to videl/citil aj ja (videl som A. stvrty krat a pre mna stale su to stale nudnejsie vystupenia). Mimochodom, nepochopil som celkom, preco musel pred vystupenim Anathemy ich technik povysavat podium. Nevsimol som si ze by hrali bosi (vtedy doslo aj k prvemu vypadku prudu).Ma niekto blizsie info o tejto uchylke? :D
Mothers Cake boli nastastie super, cize koncert sa oplatilo navstivit uz len kvoli nim.
Svět hoří, asfalt měkne a čtyřka z Oklahomy k tomu dodává soundtrack. Další porce sonické beznaděje od kapely, která dokáže proměnit lidskou úzkost v překvapivě návykovou formu.
Bergenská smečka zjednodušila projev směrem k studenému, agresivnímu meloblacku, který mgłavě připomene tvorbu jistých kontroverzních Poláků. A ono to funguje. Čitelný, přístupný, dynamický materiál působí přiměřeně epicky i bez větší orchestrální pompy.
Výživná směs žánrů, mathrockový základ, melodie, emo nálady i post hardcore útočnost. Neposedná rytmika žene skladby do neustálých změn a výrazný ženský vokál umí být přirozeně zpěvný, ale též vyhroceně útočný. Alternativa v tom dobrém slova smyslu.
Francúzsky black metal bol vždy trochu „iný“, a MOURIR tento stereotyp potvrdzujú. Za valivým, pomalým tokom disonantného čierneho kovu, zamračenom ako pán na obale dosky, sa skrýva prekvapivá dávka melódií. Na ploche 40 minút sa tento kontrast neopočúva.
S lehkostí propojené těžké žánry v belgickém stylu. Chaotický hardcore, sludge a noiserock v kompaktním spojení, které je i ve středních tempech dostatečně důrazné a kousavé. Nervní, disonantní a syrová deska s výrazně vytaženou parádní basou.
Těžký a dusivý doom metal těchto Britů je postaven na tradici a místy až plazivé línosti. Ale najdou se i ostré až thrashové riffy zvedající tempo. WITCHSORROW se po osmi letech vrátili se solidní stylovou deskou.
Nijak objevný, o to však zábavnější death metal NY střihu, který je v podstatě showreelem výkladních postupů žánru: odkazy SUFFOCATION, INTERNAL BLEEDING, houpačky, sypačky, slam, hardcore i oldschool sóla. Tohle je zkrátka radost poslouchat.






Vložit diskusní příspěvek