PEACE TEST - Repercussion
Necelých třináct minut hardcoreového vyhlazování říznutého prvky chaosu. Nekompromisní, krátké, intenzivně výbušné i zatěžkané. Základy žánru, youth crew hardcore a powerviolence v jednom mixéru.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
taky u novýho alba Sepultury mlaskám :) celkem fajn začátek roku, co se týče novejch alb starejch skupin
ako pocuvam tu instrumentalku Iceberg Dances, kludne by som od Kissera a Casagrandeho bral takto ladeny instrumentalny album, kde by sa kreativne komplet utrhli z retaze.
To mi pripomína jedného pepika na nemenovanom webe pod novým klipom Kreator: "kdeže jsou ty osemdesáta léta :( ?" ...no v 80tych rokoch VOLE!!!
Nostalgia je fajn vec, len to s ňou netreba preháňať. Kto chce Arise, nech vyberie CD z police a vopchá do playera.... Rok 2017 je rokom "Machine Messiah", mľask mľask...
Paci sa mi, ze sa stale riesi Maxov odchod a pritom to zanedlho bude stvrt storocia:-)
O tom není pochyb! Vždycky to byla Kisserova kytara a kdysi dávno ještě Igorovy bicí! O kytaře Maxe se nemá cenu bavit. Na ty 4 struny to ani moc nejde.
2 Jakub
Suhlas a ...AMEN ;-)
Žiaľ (pre niekoho možno naštastie!?) mame teraz 2-3 kapely pohrobkov povodnej Sepultury, z ktorých (pre mna) ani jedna nedosahuje kvalit a urovne albumov: Beneath, Arise, Chaos
Bože zase tieto nezmyselné debaty... Zvuk Sepultury drží Kisserova gitara a hotovo.
to Jeremy
Michal Husák na úvod svojej recenzie na posledný album napísal, "To, že je Sepultura po odchode Cavalerovcov úplne iná kapela je už dlhšie známy fakt..." ...a s týmto sa aj stotožňujem
Otazka...je ešte Sepultura vôbec Sepultura, pri tom ako dnes znie a kto v nej hra?
Nova Sepultura nuda nuda nuda
Machine Messiah
Jaj, poprvé slyším u Sepky hamondky! Kdo by to třeba před 20 lety tušil? :-) První půlka mi připadá pestřejší, u druhé sklouzli někde do začátku s Derrickem. Příjemně mě překvapila úvodní píseň s Dillingerovskými melodickými motivy a pro Sepulturu nezvyklá progresívní instrumentálka s divokou španělkou a již zmiňovanými hamondkami. Povedlo se. Asi bych použil hlášku, kterou tu někde kdosi psal - "poslouchá se to úplně samo!":-D
Recenzia Stray
Kde sa dá prečítať tvoja recenzia pošli mi prosím ťa link.
A jaké klady,!
K smrti mi vadi že i Karel Gott kadi...
Sepa je ve formě tak jako pan Lars Ulrich
Pestitel zije!
To orre
Řekl bych, že Ulrich zase cvičí ;-)
Memento: Metalový Bratr Vás sleduje !!!
V pořádku. Příště k plotu nechodit.
Uff a je to tam, ale bylo to jen tak tak a samozřejmě očekávám důtku, či černý puntík na nástěnce návštěvníků....
Necelých třináct minut hardcoreového vyhlazování říznutého prvky chaosu. Nekompromisní, krátké, intenzivně výbušné i zatěžkané. Základy žánru, youth crew hardcore a powerviolence v jednom mixéru.
Zajímavý postpunk z Austrálie. Deska kličkuje někde mezi pocitem svobody a bezmoci. Dravost punku se tu střídá s výraznější melodikou a emotivním projevem oscilujícím mezi zranitelností, vztekem a euforií.
Novinka od texaských maskovaných výtržníků je přesně tím typem desky, který vás nechce bavit, ale brutálně převálcovat. Naprosto hrubá a zemitá směs noise rocku a neandrtálského hardcore punku srší frustrací na všechny strany.
Orchestrálně pojatý power metal příliš nevyhledávám, ale pokud jde o takovouto kombinaci citlivě stavěné melodiky, progresivních prvků a silného vokálu, pak nezbývá než ocenit slušně odvedenou práci.
Aktivistický deathcore stále drží vlajku boje za práva zvířat hrdě vztyčenou. Naštěstí má i reprezentativní hudební doprovod, takže soundtrack k terorismu masokombinátů a jatek jako když najdete. Dlouhodobá jistota žánru.
Japonští náladotvůrci v sobě dokážou skloubit shoegaze, indie kytarovku a post-punk s překvapivě rockovým důrazem, a současně zasněným lehkým ženským vokálem. Výsledkem je velmi osobitá a fungující fúze éterické atmosféry a přímočaré energie.
Zajímavě žánrově neukotvená originální deska. Dánská parta kolem excentrické zpěvule Shaam Larein mísí black metal s goticko-okultním rockem, punkovou energií i epickým heavy metalem. Výbušná, roztěkaná a zároveň překvapivě soudržná a atmosférická směs.






Vložit diskusní příspěvek