DYSRHYTHMIA - Coffin of Conviction
Instrumentální progrock převrácený na ruby. Parádní náladová deska plná technických fines s typickým svojským rukopisem Colina Marstona, který na posledních dvou deskách střídá basu s druhou elektrickou kytarou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pro mě je Jeff taky nejlepším zpěvákem Annihilator. Na Davea si nemůžu zvyknout, technicky zpívá dokonale, ale nějak to nemá pro mě charisma. Je velmi univerzální, zazpívá solidně víceméně cokoliv z diskografie Annihilator, ale mě zkrátka nebaví.
Jo, All For You byla hodně nevýrazná, tam Dave moc prostoru nedostal. I když taková The One? Jinak muzikansky nejsilnější sestava byla na STWOF. Goldberg a Mangini byly esa. Nejkultovnější samozřejmě Hartmann s Dave Davisem a Darleyem na base. A zpěváci? Jak jsem níže napsal - Randall a Padden. Joo a deska? Jednoznačně STWOF, moje srdcovka. Sakra, nemůžu nezmínit Randyho Blacka! To byl masakr!:-)
Dave Padden minimalne od Schizo Deluxe a najnovsie na coveroch dokazuje ze si svoje miesto v sucasnej zostave 100% zasluzi. Asi najmenej mi sedel Joe Comeau :-(
jeff bol najlepsejsi, ale je fakt, ze s paddenom to ma nehorazne gule
Paddena jako pěvce mám nejradši
Mam pocit že na tom že je Jeff nejlepší zpěvák ze všech se shodnou snad všichni.
Pěkně zazpíval i mojí nejoblíbenější Annihilator baladu
http://www.youtube.com/watch?v=pCw8Y3CoRe0
Padden je parádní zpěvák pro Annihilator. Nejlepší od Randalla! Zazpívá všechno. To Comeau ani náhodou!
koncert brat vsetkymi dvadsiatimi, videl som ich v 2010 v Krakowe a bol to neuveritelne presny a zaroven uvolneny totalny namrd, padden + waters nazivo stoja za tie prachy
Inak rozmyslal som o navsteve konciku v Zline, ak by sa nejaky Slovačisko našiel tak snad :)
Panteraj = na 95% sa s tebou mozem zhodnut :-) Jeff je i pre mna najhodnejší typ speváka pre Annihilator, vie na to ist drsne ale i jemne.
Napriklad tu recituje priam excelentne, jedna z mojich naj od Ačok.
http://www.youtube.com/watch?v=NlLPGRGQVDU
Mal to naspievať Jeff, aj tak bol najlepším spevákom. Čo je lepšie ako skladať piesne sebe na mieru.
2Miro> pozor ja nevarvim nic proti spevu, ten chalan to odspieval , vramci svojich moznosti nadpriemerne, akurat, ze mal taku recovu vadu, a to mi pri prosluchu Set trochu vadi
nemusi:) ja najviac beriem king of the kill, najlepsi annihilator, spolu s refresh krasny dreveny gibsonovsky gitarovy zvuk, prostredna cast second to none je nieco medzi nebom a zemou:) remains ma nudi, criteria je fajn old school ale zvuk sa mi nepaci.. z novsich najviac schizo deluxe - brutalny thrashovy vyplach a annihilator 2010 - podobne ako schizo, len trochu jemnejsie tahy, to uz je ina chirurgia:) a najlepsi spevak jednoznacne samotny jeff
Furt sa tu rieši len Never/alice/ spev u STWOF a občas aktuálne albumy...to dalšie veci nestoja ani za zmienku? :)
Never sice není námrd, ale ten neutuchající proud nápadů a riffů, plynoucí bez jakékoliv křeče a zabalený do naprosto čistého, přitom však dynamického zvuku bere dech. Jeffa i jeho nová alba respektuju, ale proti Never jsou tak desetiprocentní, a to nemluvím o zpěvu. Coburn byl eso!!
Mne "Never, Neverland" nepríde až taký úžasný ako sa všade hovorí. "Alice In Hell" bol väčší námrd ktorý len sťažka šlo prekonať, hoci sa mi veľmi páči aj ďalšia Jeffova tvorba, vrátane hromadne kritizovaného "Remains" ktorý odsúdiť kvôli niekoľkými hnusnými elektronickými zvukmi je trestuhodné :) Ďalšiu produkciu kapely nepoznám.
Práveže na STWOF bol spev výborný. Ak s tým "šušľavým" hlasom nasievaš aspoň zo 20% podobne úspešnú dosku, ako bol Set... potom vyskakuj...
Set the World, mal jedinu chybu: šušlaveho spevaka! ktoremu este vytiahli vysky do spevou aby suslal este viac :-), ale inac skvely album!
Demnick, super.. podla mna spev na Set the world bez chyby, taka No Zone a Phoenix Rising, totalne lakocinky!
Posledne dni davam do seba kvalitne celu diskografiu a tak som dal dokopy "pár" postrehov:
- Alice/Never - bez komentára. Kvalita napadov je priam zarážajúca, čo dokazuje mnoho hitov z tohto obdobia. Niektore gitarové motívy su doslova "crazy"!
- Set The World On Fire - kvalitka, škoda toho spevu, inak velmi zaujimave cd, troška rocku, troška thrashu, nejaka baladka.
- KOTK - momentalne fošňa, ktora hra u mna najčastejšie, skvele cd!
- Refresh the Demon - pár famoznych songov (titulny, Syn Kill či Ultraparanoia), ale i mnoho vata a vykradnuty obal od Uriašov.
- Remains - pre mnohych obrovsky omyl, ale ja ho mam rad. Trick And Traps či Murder sú klenoty!
- Criteria For Black Widow - tak v prvom rade to vobec nie je zla vec! Prvych 5,6 veci je vskutku paradnych (sem tam trocha vykradačka ale inač skvele riffy, melodie a aj spev) a Randy sa sem hodil. To ze nevie vobec spievat melodicky je ale ved druha...
- Carnival Diablos - objektívne asi najlepsí album Ačok až do dnešnych dni. Zvuk je sice tak trochu divný (mnoho výšok, žiadne bassy), avšak gitarová a pevecká stranka pochádza snad z inej planety. Niektoré riffy snad nejdu dostat z hlavy!
- Waking - počul 1x, takze nehodnotim. Zvuk gitar je však, ehm...DIVNY.
- All For You - ide totalne mimo mna, znesiem cca 2,3 songy inak 0 bodov
- Schizo Deluxe - Padden sa dal trocha dokopy a až tak mi tu nevadí, kedze skladby su mu priam šite na mieru. Velmi groove album, skvely zvuk, vyborné veci ako Plasma Zombie či Warbird
- Metal - mrdka s niekolkymi skvetlými momentmi
- Annihilator - hop, trop, hop, trop..teraz opat hop. Velmi old school znejúce cd so zaujimavych zvukom...takym mierne špinavym by som povedal. Ambush!!!
- Feast - uvidíme, rastie to stale viac a viac.
Instrumentální progrock převrácený na ruby. Parádní náladová deska plná technických fines s typickým svojským rukopisem Colina Marstona, který na posledních dvou deskách střídá basu s druhou elektrickou kytarou.
Přiznávám, že je to dle očekávání trochu oříšek. Chybí mi ta hravost starších alb. Tohle je víc komplikované a náročné, než bych si přál, byť další poslechy postupně zvedají tu oponu počáteční nepřístupnosti. Dobrá deska je to určitě, uvidíme jak moc.
Norský instrumentální prog metal, který využívá djentové manýry, přesto se neutápí v této stylové kaši. Silně vystupující basové linky "tvrdí" výraz a rezonují s kytarovými vyhrávkami. Sóluje se hodně často, takže trochu exhibice. Ale špatné to není.
Veteráni NWOBHM s omlazenou sestavou dávají najevo, že se s nimi musí ještě pořád počítat. A proč by také ne, když dnešní doba tak přeje oldschoolu? Nečekejte ovšem žádnou ostrou břitvu, album nabídne spíše jemnější sound a příjemný hardrockový feeling.
Gavin Harrison (THE PINEAPPLE THIEF, ex-PORCUPINE TREE) spolu s Antoine Fafardem stvořili již druhou porci instrumentální hudby bloumající kdesi v oblasti fúzí prog rocku s dalšími vlivy. Opět zajímavé, pro někoho možná i víc něž to.
I takové desky jsou třeba. Death metal s antracitovou aurou, jenž zatrhává všechna základní žánrová políčka. Ale žádné doplňkové. Nepřekvapí, nepřinese nic nového, přesto pobaví. Pokud máte chuť na výživnou jednohubku, GRAVE SERMON jsou vám k službám.
Dokud je to černý modrooký Rambo vs zkorumpovaný maloměstský policejní aparát, funguje to skvěle. Jakmile to zkomplikuje thriller o spravedlnosti a svědomí, začne se to drolit. Nakonec bohužel spíš slow než burn, i když na poměry streamů okej.
Vložit diskusní příspěvek