DYSRHYTHMIA - Coffin of Conviction
Instrumentální progrock převrácený na ruby. Parádní náladová deska plná technických fines s typickým svojským rukopisem Colina Marstona, který na posledních dvou deskách střídá basu s druhou elektrickou kytarou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pekne.
Rozsáhlý seriál BLACK SABBATH zachvátí letní půlrok na MP. Půjde o neobsáhlejší pisatelsko/ producentskou práci, ke které MI inspirovalo megalomanství Tobiho Sammeta. :-))
Dočkáš sa. Už skoro...
Where DOOM was born.
Uz mi tu chyba len zakladny kamen vsetkeho toho tu vsehomira okolo nas...
...rovnomenny album Black Sabbath z roku 1970 kde to cele zacalo.
Kto bude mat odvahu ?
Co novinka ? Me to zatim me nejak neoslovuje.
Jo, název to chce překousnout, v tom rocde 86 to ještě tak trapně neznělo.
Tehdy před lety, i dnes hudba s dotykemm geniality
recenze me motivovala k vyzkouseni, do ty doby me odrazoval dementni nazev alba.
Sedím sám v temnotě a čekám, až budu volný,
pláču, osamělý a opuštěný,
dychtím po tom, aby už přišel můj čas, smrt znamená jen život,
prosím, nechte mě zemřít o samotě.“ („Solitude“)
emo předci ?
Please let me die in solitude..
Niet čo dodať.. Volil by som iné slová, ale všetko podstatné tam je, pekná recka.. Solitude ma drása už pekných pár rokov. Vtedy 9/10, dnes určite 10/10. :)
Instrumentální progrock převrácený na ruby. Parádní náladová deska plná technických fines s typickým svojským rukopisem Colina Marstona, který na posledních dvou deskách střídá basu s druhou elektrickou kytarou.
Přiznávám, že je to dle očekávání trochu oříšek. Chybí mi ta hravost starších alb. Tohle je víc komplikované a náročné, než bych si přál, byť další poslechy postupně zvedají tu oponu počáteční nepřístupnosti. Dobrá deska je to určitě, uvidíme jak moc.
Norský instrumentální prog metal, který využívá djentové manýry, přesto se neutápí v této stylové kaši. Silně vystupující basové linky "tvrdí" výraz a rezonují s kytarovými vyhrávkami. Sóluje se hodně často, takže trochu exhibice. Ale špatné to není.
Veteráni NWOBHM s omlazenou sestavou dávají najevo, že se s nimi musí ještě pořád počítat. A proč by také ne, když dnešní doba tak přeje oldschoolu? Nečekejte ovšem žádnou ostrou břitvu, album nabídne spíše jemnější sound a příjemný hardrockový feeling.
Gavin Harrison (THE PINEAPPLE THIEF, ex-PORCUPINE TREE) spolu s Antoine Fafardem stvořili již druhou porci instrumentální hudby bloumající kdesi v oblasti fúzí prog rocku s dalšími vlivy. Opět zajímavé, pro někoho možná i víc něž to.
I takové desky jsou třeba. Death metal s antracitovou aurou, jenž zatrhává všechna základní žánrová políčka. Ale žádné doplňkové. Nepřekvapí, nepřinese nic nového, přesto pobaví. Pokud máte chuť na výživnou jednohubku, GRAVE SERMON jsou vám k službám.
Dokud je to černý modrooký Rambo vs zkorumpovaný maloměstský policejní aparát, funguje to skvěle. Jakmile to zkomplikuje thriller o spravedlnosti a svědomí, začne se to drolit. Nakonec bohužel spíš slow než burn, i když na poměry streamů okej.
Vložit diskusní příspěvek