SIGH - Goh-Ka
Japonští veteráni i po třech dekádách stále dokážou překvapovat. Kombinují blackmetalové kořeny s psychedelií, progresivním rockem, orchestrálními aranžemi a tradičními japonskými motivy , která působí současně chaoticky i promyšleně.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Len keď si nám stále ešte nepovedal AKO vieš byť objektívny, pomstiteľko. :-*
Pomstiteľ, tvoja železná logika je jasne neotrasiteľná a tvoje argumenty nepriestrelné. A tak zostáva posledná otázka: je lepší Džudas alebo Príst?
dagon, prave naopak, iba dokazujem, ze som neni kostlivec v skrini . ako som uz niekolko krat povedal, neexistuje lepsi album ako painkiller v ramci metalu, neexistuje skupina ktorá by dala zanru viac ako judas priest, British steel, defenders o com este??? ale na strane druhej mam vypocutych 100-ky albumov a viem byt objektivny aj ked skupinu nemusím. matallica 1984, iron maiden powerslawe, a teraz tento album helloween. vy vsak nepriznate a nepoviete uz aj z principu ze judas priest su metalova 1 a painkiller je nenapodobitelny.
Už ani pomstiteľ nie je to čo býval. Myslel som si, že jediné dve kapely čo za niečo stoja sú len Džudas a Príst.
ty si ničota
dagon, ja som myslel albumy helloween, ze tento je dobry a ostatne su nicota
Skvělé, ale trochu přeceňované, protože jiné album; třeba Better Then Raw je prostě lepší. Roy to jen trochu zahustil, podobně jako některé sólovky Dickinsona.
A ja som si doteraz myslel, že najlepší je Britíš stíľ, alebo ten oný... Pejnkiľer.
album ktory stkalní fanusikovia nemuseli, u mna najlepsi album, zeby roy z ?
Tak som sa po rokoch prinútil napočúvať tento album a zisťujem že je to asi nejlepšie čo s Derisom stvorili. Je jasne kto tu skladatelsky dominuje a že Weikath sa držal trošku stranou (čo albume len prospelo) Škoda že sa hneď potom Kusch s Grapowom odporúčali. Hlavne Kusch ako skladateľ bol s z nich asi najzaujímavejší...
Neznáš mapu :) Je to KVLT postavička :)
Russel 23:40 - :-)))) Ale jo, za Eagle Fly Free a jednu z nejlepších metalových desek All Times - Keeper II., na které měl lví podíl.
Každopádně už teď Weikath nesnáší UNARMED byť zatím tvrdí, že se fanouškům buď líbí nebo nelíbí. Ovšem časem se přikloní k těm agrárníkům co UNARMED považují za svatokrádež speedmetalu a kdoví čeho. Už teď je na něm vidět, že jeho prvotní nadšení pro ten nápad trochu uvadá při pozorování té trvající nevole agro tábora fandů.
Vůbec bych se nedivil, kdyby za pár let v nějakém rozhovoru prohlásil, že od začátku věděl a říkal, že UNARMED fandové nepochopí.
Hošy, Weikath to je osobnost!
Taky jsem to ve Sparku četl,no a pak,když jsem zjistil kdo se podílel na většině songů v mém nejoblíbenějším albu od Helloween a proč v tom stylu nepokračovali. (hlavně mě zaujala tvrdost a temnost Escalation 666).No a tak sem se dostal k Masterplan.
No mě nejvíc dostalo jak tam byl na tý umělecký promo fotce vyfocenej se zapálenym cigárem.
A pak ta informace o tom, že ne výběru vůbec nepracoval (to je hodně slyšet) a že se raději věnoval skládání nového materiálu na novou desku kapely, která bude v duchu Walls of Jericho.
Ten chlap je kaskadér :)
Jo, já mu to žeru, navíc to vyplývá převážně z rozhovoru s Derisem, kterej to album naopak má rád, a koneckonců i fakt, že ve své době z tohohle alba hodně hráli na koncertech, tu verzi potvrzuje. Pravdou je i to, že doba po roce 2000 byla v metalu jedna z nejpokrokovějších, to až v posledních pár letech zažívají opětovný rozmach tradiční metalové žánry ve své nejarchaičtější podobě.
jj, ten už toho nakecal
:))) a to mu někdo žere?
Situaci okolo The Dark Ride dobře osvětluje rozhovor v posledním Sparku, z něhož vyplývá, že veškeré řeči o komerčnímu neúspěchu tohoto alba jsou zcela mimo. Naopak se možná svým způsobem jedná o nejkomerčnější album Helloween, a proto ho Weikath nemá rád - protože ho tehdy doba donutila hrát něco jiného, než jeho oblíbené speedové odrhovačky.
Japonští veteráni i po třech dekádách stále dokážou překvapovat. Kombinují blackmetalové kořeny s psychedelií, progresivním rockem, orchestrálními aranžemi a tradičními japonskými motivy , která působí současně chaoticky i promyšleně.
Australané WEREWOLVES se s tím nepářou a od debutu v roce 2020 vydávají každý rok jedno album. Možná už jedou v zaběhnutých kolejích, ale jejich energický death metal funguje i na sedmé desce. Tahle parta zkušených hudebníků svůj um prostě dovede prodat.
Sympaticky roztěkaný technický death/thrash metal. Riffy přeskakují v nepředvídatelných úhlech, rytmika neustále podkopává půdu pod nohama a celé album vyvolává dojem kovostroje, který se vymkl kontrole, ale stále dokonale ví, co dělá.
Zajímavá alternativa k AUGUST BURNS RED a jejich aktuální desce „Season of Surrender“. HASTE THE DAY představují to lepší, co současná metalcore scéna nabízí. Jejich agresivně melodické pojetí nezapírá tradice, přichází však v moderním kabátku.
Melancholický post-rock říznutý progresivním popem z Japonska. Překvapí bohatými aranžemi i skvělou prací s dynamikou a emocemi. Pokud překousnete lehce „mňoukavý“ zpěv, čeká vás výborná alternativně-rocková deska.
Trochu teatrální gothic/doom metal (ostatně jsou to Italové, tak se není čemu divit). Po hudební stránce je vlastně zcela v pořádku a má i své světlé momenty. Jen přes ten afektovaný vokál se prostě nemohu dostat.
SEVEROTH opět poctivě plní normu jedné hodiny hracího času v režii výpravného a současně i rozjímavě-meditujícího atmo black metalu. Nejlépe je ve druhé a třetí skladbě, kdy „Waves“ občas připomenou čelní srážku WOODS OF DESOLATION, DRUDKH a LUSTRE.






Vložit diskusní příspěvek